Praha (ČTK) - Průměrná nominální mzda by letos mohla v Česku stoupnout o 2,1 až 3,1 procenta, zatímco v příštím roce to má být o 3,9 až 4,9 procenta. Vyplývá to z publikace Analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2009 a predikce na další období, kterou vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Průměrná reálná mzda, tedy její skutečná kupní síla, by se letos mohla zvýšit o 0,3 až 1,3 procenta, příští rok by to mohlo být až o 2,3 procenta.
Průměrný starobní důchod by na konci letošního roku mohl představovat 10.088 korun. Na konci března byl 10.043 korun. "Vzhledem k téměř stoprocentnímu podílu důchodů na celkových příjmech domácností důchodců lze předpokládat stagnaci příjmů těchto domácností," uvedlo MPSV. V roce 2011 by mohl podle predikce dosáhnout průměrný důchod zhruba 10.557 korun, což znamená nárůst o 4,6 procenta.
Kupní síla domácností bude pravděpodobně po celý letošní rok ve znamení doznívání ekonomické recese, dalšího poklesu zaměstnanosti, vyšší roční cenové inflace i působení přijatých úsporných opatření k ozdravení veřejných financí. "Pokles výkonnosti české ekonomiky se podle všech předpokladů nejprve zmírní a později by mohl přejít do mírného růstu," předpovídá ministerstvo. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách by podle něj letos měl vzrůst o asi 0,5 až 1,5 procenta a v roce 2011 o dvě až 3,5 procenta.
Značná míra nejistoty provází podle MPSV očekávání ohledně vývoje cenové inflace. Očekává, že index spotřebitelských cen se bude letos pohybovat v intervalu zhruba 1,5 až 2,5 procenta. Ve vývoji netržních cen bude rozhodující vývoj cen bydlení, především fakt, že v průběhu roku poroste dále nájemné z bytů, na které se vztahuje deregulace. Vzestup je pravděpodobný také u cen plynu, tepla a pohonných hmot. U dalších skupin zboží a služeb je možné letos očekávat obdobný cenový vývoj jako loni.
Domácnosti podle odhadů MPSV i letos využijí k úhradě svých potřeb peněžní půjčky, a to zejména v oblasti bydlení. Jejich vysoký vzestup z let 2007 a 2008 se oproti roku 2009 ještě více zpomalí. Zájem o tvorbu „klasických“ úspor se bude odvíjet od příjmové situace domácností. "Dá se očekávat dynamický vývoj netermínovaných bankovních vkladů, což by mohlo platit i při spoření se státní podporou, tj. zejména životní pojištění a penzijní připojištění," konstatovalo MPSV. Termínované vklady by měly stagnovat.
V loňském roce podle analýzy ovlivnil rozpočty domácností pokles výkonu české ekonomiky. HDP se meziročně reálně snížil o 4,1 procenta. To se odrazilo i v reálných příjmech domácností. Navzdory tomuto vývoji kupní síla domácností vzrostla průměrně o 2,5 procenta. Důvodem byla nízká úroveň cenové inflace. Přestože se v průběhu loňského roku začala hospodářská krize zmírňovat, na příjmy a výdaje domácnostní to nemělo téměř žádný pozitivní dopad. Situace na trhu práce se zhoršovala a nezaměstnaných přibývalo. Proto došlo k poklesu spotřebitelské poptávky. Naopak rostly nároky na výplatu sociálních dávek a podporu v nezaměstnanosti.
Největším zdrojem peněžitých příjmů domácností byly mzdy. Průměrná nominální mzda představovala 23.598 Kč. Oproti předchozímu roku vzrostla o čtyři procenta. Průměrná výše starobního důchodu dosáhla 10.027 Kč, což je oproti roku 2008 o 7,3 procenta více. Počet nezaměstnaných pobírajících podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 51.000 na 189.500. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti za měsíc vzrostla o 10,2 procenta na 5851 Kč.
Výdaje domácností v loňském roce vzrostly v průměru o 3,7 procenta. Meziroční úhrnný růst spotřebitelských cen dosáhl jen jedno procento. Ceny bydlení, vody, energií a paliv cenovou hladinu zvyšovaly. Naopak ke snižování docházelo díky cenám potravin a dopravy. Domácnosti přesto omezily některá svá vydání, například za bytové vybavení, rekreaci, odívání a podobně. Rovněž se méně zadlužovaly.