„Ohledně evropských bank jsem již delší dobu nervózní, překvapivé je jen to, jak dlouho finančním trhům trvalo, než se probraly,“ uvedl pro CNBC Niall Ferguson, profesor Harvard University. Podle jeho názoru Spojené státy a Velká Británie vyřešily problém bankovního sektoru velmi rychle, evropský přístup byl „čekat, doufat, že se něco stane a o problémech mlčet“. Evropské banky byly přitom v některých případech více zadlužené než banky v USA; platí to i o některých menších bankách v Evropě. Problémy jsou rozšířeny napříč celou Evropou včetně Německa, nejsou omezeny jen na jih kontinentu.
Trhy byly doposud přesvědčeny, že evropské vlády by nikdy nedopustily pád jejich banky, podobný například tomu, co se stalo s Lehman Brothers. „To je ale založeno na předpokladu, že mají plnou kapsu peněz. Řecká krize ukázala, jak jsou jejich možnosti omezené,“ uvedl Ferguson. Ten se domnívá, že pomoc Řecku nebyla ve skutečnosti pomocí této zemi, ale záchranou evropských bank na severu kontinentu, a nyní vzrostou obavy, zda byla tato operace úspěšná: „Pomoc je vysoká, ale pokud přichází od zadlužených vlád, vrhá to na ni světlo nedůvěry.“
Podle Fergusona není v Evropě ochota pohnout se směrem k fiskálnímu federalismu, i v USA jsou ale nyní patrné jeho limity: Přestože prezident Obama je proti úsporám, na úrovni jednotlivých států jsou již realitou. Ekonomika USA neklesne do druhé recese, nicméně růst bude menší, než se mnozí domnívají. Situace v Evropě je ale podle profesora ještě horší, „protože se zdá, že ta k druhému poklesu směřuje“. Čína brzdí a nyní jsou patrné nevyhnutelné důsledky na akciovém trhu, Ferguson však nevidí žádné známky prudkého poklesu ekonomiky, dochází jen k potřebnému zpomalení.
(Zdroj: CNBC)