Rogers: Stress test byl jen PR cvičením a plýtváním inkoustu

Zátěžové testy evropského bankovního sektoru, jimiž neprošlo jen 7 bank z 91 zkoumaných, jsou pouhou ukázkou úsilí v oblasti styku s veřejností a nelze je brát za dostatečně tvrdé, uvedl dnes pro americkou televizi CNBC známý investor Jim Rogers, který si totéž myslel o loňském prověřování amerických bankovních domů.

„Byly ztrátou času a inkoustu novinářů,“ shrnul Rogers svůj postoj vůči zátěžovým testům Výboru evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS). Zkoušky měly zjistit, zda jsou evropské banky tvořící asi 65 % celého bankovního systému EU dostatečně kapitálově vybaveny pro případ, že by se objevily další hospodářské problémy či vypukla dluhová krize. Sedm banky, které v testu úrovně Tier 1 neuspělo, budou muset chybějící kapitál doplnit – celkem asi 3,5 miliardy eur (přehled výsledků zde).

Evropská prověrka bankovního sektoru v nejhorším scénáři pro příští rok počítala s průměrným propadem hrubého domácího produktu napříč Evropou o 3 procenta, s růstem nezaměstnanosti a - ačkoliv žádný scénář nepočítal s bankrotem jakékoliv ze zemí EU - došlo také k simulaci situace, kdy nárůst výnosů vládních dluhopisů zvýší náklady úvěrování o 6 procent v celé ekonomice, což povede k bankrotům v soukromém sektoru. Podle Rogerse, však stále nebyla vzata v úvaha celá řada dalších relevantních faktorů. „Na obzoru je více problémů, s nimiž se nepočítalo,“ řekl Rogers a dodal, že trhy peněžních prostředků ovlivní penzijní fondy, americké státy a okresy, které sice mohou mít pouze nepřímý, ale stále významný, vliv na evropské banky.

Ke své aktuální investiční pozici známý finančník řekl, že se v současnosti o žádné finanční akcie nezajímá a nešel by nyní ani do koupě jakéhokoli jiného titulu.

Diplomatičtější kritiku zátěžových testů a zvláště jejich metodiky od pátky u vyslovili i mnozí analytici a komentátoři. „Stress testy jsou podpůrným krokem kupředu v mnoha oblastech, ale nestanou se zlomovým momentem pro další vývoj, jak jsme doufali, a v určitých oblastech jsou promarněnou příležitostí,“ uvedl Huw van Steenis, šéf výzkumu evropských bank u Morgan Stanley.

„Nejenže banky při výpočtu toho klíčového poměru (Tier 1) mohly do celkových aktiv zahrnout i to nejhorší, co mají, samotná definice zátěže vlastně zase takovou zátěž nepředstavovala. Zdá se totiž, že modelové předpoklady v nejhorším možném scénáři vývoje jsou hodně vzdáleny tomu nejhoršímu, čeho se řada lidí na finančních trzích v posledních měsících obávala," poznamenal Richard Fletcher specialista na finanční sektor britského listu The Daily Telegraph.

Dalším zklamáním pro investorskou veřejnost byl fakt, že zátěžové testy při odhadu možných ztrát z investic do evropských státních dluhopisů při příchodu dluhové krize počítaly pouze s dluhopisy drženými v obchodních portfoliích bank a neuvažovali vliv negativního vývoje na 90% všech vlastněných dluhopisů, které průměrná evropská banka drží ve svém účetnictví až do splatnosti. „Skutečnost, že nebyla zkoumána odolnost rozvahy vůči zátěži bude brána jako slabina testů,“ uvedl pro Bloomberg Robert Talbut, hlavní investiční stratég Royal London Asset Management Ltd. spravující přes 52 miliard dolarů a dodal, že neočekává, že výsledky testů cokoliv vyřeší.

(Zdroj: CNBC, Bloomberg, AP, FT)