Ekonomika Spojených států zůstává téměř v komatu... Současný pokles je již nyní jedním z nejdelších od Velké deprese... Jde o dislokace, které lze vidět jednou za život... Bude trvat roky, než dojde k jejich nápravě. Patří mezi ně: Nedostatek pracovních míst, dluhová kocovina, pokles ve zbrojním průmyslu, kolaps bank, deprese na trhu nemovitostí, prudký nárůst nákladů na zdravotní péči a fakt, že se federální deficit vymkl kontrole.
Takto časopis Time popisoval špatný stav ekonomiky Spojených států – v září roku 1992. Ale v době, kdy tento článek směřoval do recyklačního koše, si již ekonomika USA razila cestu vpřed. Růst HDP dosáhl 4,3 % jak ve čtvrtém čtvrtletí roku 1992, tak i v celoročním srovnání. A po celých dalších deset let se Spojené státy neohlédly zpět.
Recese, která oficiálně skončila v březnu 1991, trvala jen osm měsíců a byla jednou z nejkratších v historii. Trvalo rok, než došlo ke konzistentnímu růstu počtu pracovních míst. A poté následovalo desetiletí prosperity, během něhož bylo vytvořeno 23 milionů nových pracovních míst. Do jara roku 1997 klesla nezaměstnanost pod 5 %, což bylo nejméně za předchozích 24 let. A inflace zůstala pod 3 %.
Mohlo by k tomu dojít znovu? Co se týče pesimismu, na finančních trzích je to signál k nákupu. Schopnost sebeobnovy by se v případě USA neměla podceňovat. Popsaný boom byl do značné míry odrazem technologiemi taženého růstu produktivity. Nyní je těžké říci, co by podobným způsobem mohlo produktivitě pomoci, ale řečeno slovy hlavní postavy z filmu Working girl: „Nikdy nevíte, odkud přijde další velký nápad.“
Existují však pádné důvody proti názoru, že se bude opakovat překvapení ve stylu devadesátých let. Základ růstu, který tehdy existoval, teď přítomen není. Příkladem jsou klesající deficity. Na konci studené války klesaly výdaje na obranu a ve stejnou dobu se zvýšily příjmy státního rozpočtu díky technologické bublině a snížení daní z kapitálových zisků. Dnes je naopak státní pokladna zpustošena recesí, která začala v prosinci roku 2007. A nastává období, kdy budou baby boomers odcházet do důchodu. Čím více peněz půjde na udržení jejich životní úrovně, tím méně bude k dispozici na investice do budoucnosti: Do nových technologií, vzdělání a strojů a zařízení.
Američané také požadují více výhod, než kolik jsou ochotni platit na daních. Jedním ze způsobů, jak se s tím vypořádat, by byla skutečná daňová reforma, která by nahradila současný systém něčím jednodušším a průhlednějším. Jen si představme, jak by se zvýšila produktivita firem, kdyby všichni lobisté využívající systém cíleného snižování daní trávili svůj čas zlepšováním vlastních produktů a služeb. David Keating z unie daňových poplatníků Taxpayers Union k tomu uvádí, že „fundamentální daňová reforma by byla jednou z nejlepších cest jak stimulovat ekonomiku bez toho, aby ji ještě více zadlužila”.
(Zdroj: Businessweek)