Podíváme-li se na sedmdesátá léta a v té době probíhající inflační krizi, je patrné, že situaci změnil návrat důvěry v podnikatelském sektoru. I dnes by měla být vládní politika zaměřená na to, aby se zvýšila podnikatelská důvěra a následně investice a počet nových pracovních míst. V rozhovoru pro Bloomberg to uvedl Niall Ferguson, profesor historie na Harvard University.
Ferguson nevěří, že v současné situaci charakterizované vysokým zadlužením privátního sektoru by vládní výdaje financované deficity pomohly ekonomice k oživení. „Keynesiánská politika funguje jen ve specifických situacích. Pokud vláda začne stimulovat, bude velká část stimulu proudit do zahraničí, protože Spojené státy jsou otevřenou ekonomikou. Navíc je tu strukturální krize veřejných financí, kterou by stimulace jen zhoršila, uvedl profesor. Obamova administrativa přitom podle něho stále nemá „důvěryhodný plán na to, jak se během pěti či deseti let vrátit k fiskální rovnováze“. „Ekonomové z vydali analýzu, která potvrzuje to, co já říkám již roky: Fiskální situace v USA je horší než v Řecku,“ dodal Ferguson s tím, že strach z toho, že se Spojené státy stanou „Superřeckem“, může zahnat růst ekonomiky.
Podle profesora se ekonomika USA vyhnula Velké depresi, rally na trhu nyní nečeká, ekonomika bude stagnovat. Zajímavá je situace na dluhopisovém trhu: Argumenty, že sazby leží nízko a tudíž si lze půjčovat ještě více, je „naprosto mylný“. Ve skutečnosti dochází k finanční „represi“, kdy Fed udržuje sazby mnohem níže, než by za normálních okolností byly. Vedle toho nastává útěk k vládním dluhopisům USA vždy, když na trzích vzrostou obavy.
Noční můrou pro Evropu i USA je japonský scénář – příchod deflace, vysoký dluh a „permanentní pesimismus“.
(Zdroj: Bloomberg)