15. září Japonsko prodávalo jeny za dolary, aby zpomalilo růst kurzu své měny. Rozhodlo se tak chránit své exportéry před devastujícím vlivem super – jenu. Z japonské perspektivy je to logický krok. Ukazuje ale na slabost současných snah o globální oživení: Hlavní průmyslově vyspělé ekonomiky nemohou všechny najednou využít exporty na cestě k prosperitě.
Vlády od Tokia po Washington se v době bolestivě vysoké nezaměstnanosti a rekordních rozpočtových deficitů spoléhají při generování ekonomického růstu na exporty. Z toho plyne nebezpečí vzniku série devalvací měn a protekcionistických kroků, které by globální oživení ohrozily – opakování třicátých let a politiky ožebračení svého souseda, které globální depresi jen zhoršily.
Japonská intervence přišla v době, kdy Spojené státy jednají o zvýšení tlaku na Čínu, aby nechala posílit svou měnu. A kdy Evropská komise nutí Německo, aby snížilo svou závislost na zahraniční poptávce. Robert Doll, hlavní stratég pro akciové trhy ve společnosti BlackRock, se domnívá, že mezinárodní obchod se může kvůli snahám o podporu domácích ekonomik stát obětním beránkem. V USA se například diskutuje o zavedení obchodních bariér proti Číně. Peking zase od června, kdy umožnil větší flexibilitu své měny, omezil prostor pro posílení renminbi na méně než dvě procenta. George Soros a Joseph Stiglitz kritizují Německo, které by podle nich mělo namísto poučování ostatních o přínosech fiskálních úspor podpořit domácí poptávku.
Americký prezident Barack Obama mezitím slibuje, že do pěti let zvýší exporty Spojených států na dvojnásobek. Politici v Thajsku a na Filipínách signalizují, že mohou podniknout kroky k omezení volatility jejich měny; švýcarská centrální banka tak již učinila. Jak ale říká Simon Evenett, profesor mezinárodního obchodu na University of St. Gallen: „Exporty jednoho jsou importy druhého, takže všichni vyhrát nemohou.“
(Zdroj: Businessweek)