Padesátileté výročí vzniku Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v rozvinutých ekonomikách slaví snad jen filatelisté, kteří se bezpochyby těší na pamětní známky vydané u této příležitosti 12 členskými zeměmi ropného kartelu. Na slavnostní večeři plánované na tento čtvrtek si však organizace, která podle své charty usiluje o „stabilizaci trhu s ropou“ a „stálé příjmy“ pro těžařské státy, přeci jen může pogratulovat k určitému úspěchu.
Cena barelu referenčního typu WTI (West Texas Intermediate) se již od poloviny minulého roku pohybuje v pásmu 70-80 USD. Předtím OPEC přistoupil k redukci těžby o 12 %, aby tak podpořil kolabující trh, na němž se cena za barel propadla ze 147 USD v červenci 2008 na 33 USD v prosinci téhož roku. Letos v létě představitelé ropné organizace prohlásili, že současnou cenovou úroveň mezi 70 a 80 USD za barel považují za „uspokojivou“. Spotřebitelé si příliš nestěžují a tržby OPECu by se za letošní rok měly vyšplhat na celkem slušných 625 mld. USD, čili zhruba na úroveň roku 2007, kdy členské státy vytěžily o 1 mil. barelů denně víc.
V blízké budoucnosti by se však cena černého zlata mohla přes „uspokojivou zónu“ přehoupnout. Podle analytiků byla světová poptávka v prvních osmi měsících letošního roku o 2,7 mil. barelů denně vyšší než ve stejném období loni. Minulý týden dosáhla cena 83 USD/barel (pětiměsíční maximum) a od té doby klesla jen mírně. V krátkém období by ropu mohly podpořit i rostoucí akciové trhy.
Před vypuknutím krize se cena za barel většinou pohybovala v opačném směru než burzovní indexy (dražší ropa znamená vyšší náklady pro společnosti, které jí ve velké míře spotřebovávají). Podle Adama Sieminskiho z však lze od března 2009 mezi cenou ropy a indexem S&P 500 pozorovat pozitivní korelaci (viz graf). Sieminski také poukazuje na historií doložený efekt amerických voleb v polovině prezidentského funkčního období na akcie. Pokud jako vždy po „mid-termech“ u investorů převládne pozitivní nálada, mohla by cena za barel v listopadu přidat dalších osm dolarů.
V příštím roce by dynamika poptávky a nabídky měla mít za následek další tlak na růst cen. Francisco Blanch z odhaduje, že celosvětová poptávka vzroste o 1,4 mil. barů za den, jelikož růst v emerging markets vykompenzuje pokles spotřeby v pomalu se zotavujících rozvinutých ekonomikách. Očekává, že cena za barel příští rok dosáhne 100 USD, při ročním průměru kolem 85 USD.
V dalších letech budou Čína, Indie a další prudce expandující země po ropě žíznit mnohem více a poptávka by se měla vzpamatovat i na západních trzích. Zásoby mimo kontrolu OPECu, které v posledních letech vzrostly, by mohly od roku 2012 začít vykazovat sestupný trend. Nové vrty nebudou stačit nahrazovat rychle se vyčerpávající ložiska, a to navzdory boomu investic způsobeném raketovým růstem cen v roce 2008 (mnoho projektů už také bylo zakonzervováno). OPEC pravděpodobně zareaguje zapojením volných kapacit, kterými disponuje hlavně Saudská Arábie, ale jejichž skutečný rozsah zůstává tajemstvím. Některé odhady hovoří o pěti a šesti milionech barelů denně, jiní považují celkový objem rychle dostupných dodatečných kapacit za mnohem nižší.
Tyto vcelku hrubé kalkulace jsou bohužel klíčovým vstupem pro analytiky snažící se odhadnout, kdy se opět objeví převis poptávky nad nabídkou, který by mohl způsobit prudké vzestupy cen, tak jako před dvěma lety. Jeffrey Currie z si myslí, že by k tomu mohlo dojít do 18 měsíců. Jiní analytici, kteří nevěří v tak rychlé zotavení světové ekonomiky a zásoby OPECu hodnotí optimističtěji, počítají s prudšími výkyvy až za čtyři roky. Vzhledem ke spoušti vyvolané prudkou jízdou v roce 2008 se dá najisto počítat jen s tím, že ani OPEC a ani spotřebitelé ropy tento moment nepřivítají divokou oslavou, natož pak sérií pamětních známek.
(Zdroj: The Economist)