Američané kdysi poučovali ostatní země a říkali jim, že musí kopírovat model Spojených států. Zejména asijská finanční krize na konci devadesátých let vyvolala velkou vlnu takového moralizování. V roce 2000 tak tehdejší ministr financí Lawrence Summers uvedl, že klíčem pro vyhnutí se finanční krizi jsou dobře kapitalizované banky, jejich kvalitní dozor, efektivní vedení společností, dobře fungující proces bankrotu a důvěryhodné způsoby vymáhání smluvních kontraktů. To znamenalo, že tyto věci Spojené státy mají a v Asii je nemají.
Účetní skandály společností Enron a WorldCom mýtus o efektivním vedení společností rozptýlily. Dobrá kapitalizace bank a kvalitní dozor se dnes zdá být špatným vtipem. A podle chaosu na trhu hypoték je nutné se ptát, zda je ekonomika USA vůbec řízena nějakými zákony.
Dosavadní vývoj byl následující: Monumentální krach na trhu s bydlením a vysoká nezaměstnanost vedly k epidemii defaultů. Miliony vlastníků nemovitostí nejsou schopny platit hypotéky. Dochází tak k jejich zabavení. Objevují se ale příběhy jak z hororu, kdy byl například zabaven dům muži z Floridy, i když neměl žádnou hypotéku. A některé firmy zákon úplně ignorují. Soudy schvalují zabavení domu bez toho, aby byly požadovány potřebné dokumenty.
Na povrch tak vyplouvá hrozná pravda: V mnoha případech ani potřebné dokumenty neexistují. Na vrcholu bubliny půjčky udělovaly pochybné společnosti, kterým šlo jen o objemy. Ty pak byly prodány jiným společnostem, které z nich vytvořily cenné papíry. Nyní je zřejmé, že detaily, jako specifikace povinností dlužníků, byly často opomíjeny. Je tak téměř jisté, že velký počet dlužníků čelí nezákonným praktikám. Navíc instituce, které zprostředkovaly prodej těchto cenných papírů, čelí kvůli absenci potřebných smluv žalobám investorů. Jde přitom o stejné společnosti, které byly vládou minulý rok zachraňovány. Chaos na trhu s hypotékami ale hrozí další krizí.
Republikáni a Kongres o uvedeném lžou, konzervativní tisk, jako The Wall Street Journal, považuje absenci smluv za trivialitu. V podstatě říkají, že když banka tvrdí, že dům je její, měli bychom jí věřit. Tam, kde nejsou vlastnická práva, by je měla vytvořit vláda. Nebude to lehké, ale to, co máme, dnes nefunguje.
(Zdroj: NYT)