Titulky jsou plné rostoucích cen obilovin a kovů, není proto překvapením, že za minulý měsíc vzrostl index cen všech komodit o 8,4 %. Větším překvapením ale je, že za poslední rok vzrostl o 28,1 %. Navíc nejde o růst tažený cenami ropy, protože ta za stejné období posílila jen o 10,2 %.
Interpretace používaná býky říká, že rostoucí poptávka po nerostných surovinách musí odrážet posilující globální ekonomiku. Evidentně se však lze ptát, proč se tato čísla nepromítají do obecné inflace. Ben Bernanke například minulý týden varoval, že úroveň inflace je příliš nízká. Jádrová inflace dosahuje jen 0,8 %.
Částečně to způsobilo zpoždění ve vlivu cen komodit, částečně relativně malá váha komodit v cenovém indexu. Může to být ale také metodologií. John Williams z Shadow Government Statistics používá měřítko inflace, které ignoruje změny kalkulace indexu spotřebitelských cen, které byly provedeny od roku 1980. Takto měřená inflace dosahuje 8,5 %. Měřítko neodrážející změny od roku 1990 ukazuje na inflaci, která dosahuje 4,4 %.
Největší část změn představují úpravy cen zboží o růst jeho kvality. Nicméně David Ranson z Wainwright Economics správně poukazuje na to, že zatímco je možné takto upravit ceny zboží, u služeb je to mnohem těžší. V některých případech jejich kvalita poklesla, v indexu to ale odraženo není.
Rozvinutý svět by se měl v každém případě rostoucích cen komodit obávat a nejen kvůli tomu, co se stalo v roce 2008. Není pochyb, že růst cen ropy tehdy zasáhl rodinné rozpočty, vysoké ceny potravin jsou nyní špatnou zprávou pro domácnosti s nízkými příjmy či pro nezaměstnané. V podstatě je to stejné jako zvýšení daní v západních ekonomikách, které jsou slabé již nyní.
John Williams shodou okolností počítá i peněžní nabídku M3, Fed již tento údaj nezveřejňuje. Poslední čísla ukazují, že v září došlo k anualizovanému poklesu dosahujícímu 4,9 %. Podle Williamse jde jednoznačně o negativní zprávy, které naznačují obrat ekonomiky směrem dolů či vyšší intenzitu poklesu.
(Zdroj: Buttonwood’s notebook)