(ČTK) - Britský ministr financí George Osborne dnes v parlamentu předložil plán na likvidaci strukturálního rozpočtového deficitu do roku 2015, který zahrnuje rozsáhlé škrty v průměru 19 procent v rozpočtu jednotlivých ministerstev. Připustil, že to může za stejné období znamenat likvidaci 490.000 pracovních míst. Strukturální deficit je rozpočtový schodek, který při zachování daní a výdajů přetrvá i při optimálním ekonomickém vývoji.
Osborne také oznámil rozsáhlé škrty v sociálním zabezpečení a dřívější zvýšení důchodového věku na 66 let. Bezprecedentní škrty britská vláda zavádí ve snaze likvidovat deficit, který se nyní pohybuje kolem 11 procent hrubého domácího produktu. Škrty mají do příštích voleb v roce 2015 dosáhnout 83 miliard liber (asi 2,3 bilionu korun), dalších 30 miliard liber se do té doby má vybrat na vyšších daních.
Osborne potvrdil, že do roku 2015 může přijít o práci 490.000 lidí ve veřejném sektoru, tedy asi každý dvanáctý státní zaměstnanec. "Je to nevyhnutelné, když zemi dojdou peníze," zdůraznil Osborne. Dodal, že kdyby vláda nesnížila deficit, byly by ztráty pracovních míst ještě vyšší.
Labouristický stínový ministr financí Alan Johnson prohlásil, že "nejhlubší škrty v živé paměti" představují "bezohledný risk s živobytím lidí". Tyto "ideologické škrty" hrozí zadusit růst, řekl Johnson a dodal, že labouristé by snižovali státní rozpočet později a méně.
Podle Osbornea jsou však drastické škrty nevyhnutelné. "Kdybychom nyní opustili naše plány, znamenalo by to cestu k ekonomické zkáze. Dnes dělá Británie krok zpět od propasti," řekl.
Vláda již v červnu po květnových volbách ohlásila, že škrty se nedotknou systému bezplatného zdravotnictví, škol a zahraniční rozvojové pomoci. Již v úterý bylo oznámeno osmiprocentní snížení rozpočtu ministerstva obrany. Dnes zveřejněné škrty dosahují v průměru 19 procent rozpočtů jednotlivých ministerstev.
Ministerstvo zahraničí například přijde o 24 procent, stejně jako ministerstvo spravedlnosti, z toho policie o 16 procent. Výdaje místních správ budou každoročně škrtány o 7,1 procenta, tedy do roku 2015 skoro o 29 procent.
Stejnou měrou bude snížen rozpočet ministerstva obchodu, pod který spadají také vysoké školy. Budou tak radikálně o 40 procent sníženy výdaje na univerzity a zavedeno vyšší školné. O 15 procent sníží vláda rozpočet programů ministerstva kultury, ale zachová volný vstup do státních muzeí a galerií.
Osborne přislíbil, že ve čtvrtek oznámí plán na trvalou daň na banky. Obvinil je z podílu na finanční krizi - stejně jako předcházející labouristickou vládu, která podle něj bankovní sektor nedostatečně regulovala.
Ministr financí oznámil, že v rámci reformy systému sociálního zabezpečení zvýší důchodový věk z 65 na 66 let již v roce 2020, tedy o čtyři roky dříve, než s čím počítaly dosavadní plány.
Vláda chce ušetřit na sociálních dávkách ročně sedm miliard liber, kromě jedenácti miliard ohlášených již v červnu. Celkem jde v Británii každý rok na sociální dávky 192 miliard liber. Vláda hodlá také zavádět zjednodušený systém sociálního zabezpečení.
Návrh také obsahuje plány na škrty ve výdajích královské domácnosti. Ty se mají do finančního roku 2012/2013 snížit o 14 procent.
Škrty předem podpořili šéfové 35 velkých britských společností, naopak asociace malých podniků jejich rozsah a rychlost kritizovala. Britští ekonomové jsou rozděleni v názoru na to, zda jsou tak drastické škrty nezbytné a zda vrátí Británii do recese.
Guvernér centrální banky Mervyn King, který vládní škrty podporuje, v úterý varoval, že "příští desetiletí nebude hezké". "Historie ukazuje, že po finanční krizi kocovina nějakou dobu trvá," řekl.
Zatím se v Británii nečekají protesty jako jinde v západní Evropě. Škrty začnou platit až příští rok v dubnu. Stejně tak průzkumy veřejného mínění ukazují, že Britové, pokud jde o ekonomiku, víc věří vládnímu týmu než opozičním labouristům a odpovědnost za škrty přičítají předcházející vládě.
Johnson dnes také obvinil vládu, že v souvislosti s deficitem klame veřejnost. Prohlásil, že Osborne jako stínový ministr financí v roce 2007 před vypuknutím krize kritizoval tehdejší labouristickou vládu za to, že příliš reguluje banky a nevydává více na veřejné služby.