České veřejné finance se loni opět prohloubily do deficitu, který podle zpřesněných údajů ČSÚ dosáhl 183,7?miliardy korun, což odpovídá 2,1?% HDP. Zadlužení vládních institucí vzrostlo na 44,3?% HDP, přičemž největší část schodku připadla na ústřední vládu. Vládní dluh tak meziročně vzrostl o téměř 300?miliard korun, přičemž si stát půjčil více, než bylo nutné pro krytí samotného deficitu, což se odrazilo v navýšení finančních aktiv.
Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.
"Výsledek hospodaření sektoru vládních institucí za rok 2025 skončil v deficitu ve výši 183,7 miliard Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 20,4 miliardy korun," uvedla ředitelka sekce makroekonomických statistik ČSÚ Helena Houžvičková.
Největší podíl na uvedeném deficitu připadl podle statistiků opět na hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 197,8 miliardy korun. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykázaly přebytek 29,4 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení dosáhly deficitu 15,3 miliardy korun.
Příjmy vládních institucí loni meziročně vzrostly o 5,9 procenta, což byl v absolutním vyjádření nárůst o 194,6 miliardy korun. Podle ČSÚ nejvíce rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmu a z daní z výroby a dovozu. Výdaje vládních institucí stouply o 6,2 procenta, tedy o 215 miliard korun. Největší nárůst zaznamenali statistici u tvorby hrubého fixního kapitálu a vyplacených náhrad zaměstnancům a sociálních dávek.
Celkový vládní dluh dosáhl na konci loňského roku 3,786 bilionu korun, meziročně se zvýšil o 297,8 miliardy korun. Převážná část meziroční změny připadla podle ČSÚ na emitované dluhové cenné papíry. "V roce 2025 byla meziroční změna dluhu (nárůst 297,8 mld. Kč) výrazně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 183,7 mld. Kč), což znamená, že si vládní instituce vypůjčily o 114,1 mld. Kč více, než činila potřeba financování. Tato skutečnost se na straně aktiv projevila nárůstem hodnoty držených finančních aktiv, zejména převoditelných vkladů," uvedli statistici.