Rozšířeno (18:10, reakce dalších bank) Kolem 150 miliard korun se pohybují odhady celkových investic do tuzemské fotovoltaiky. Většinu ze zdrojů pro solární projekty tvoří bankovní úvěry. Je proto logické, že na vládní opatření, kterými se kabinet Petra Nečase rozhodl limitovat rozsah zdražení elektřiny v příštím roce na nejvýše 5,5 % pro podniky i domácnosti, budou muset reagovat také banky, které poskytly úvěry za určitých podmínek návratnosti a rentability jednotlivých schválených projektů, u kterých však nyní zejména srážková daň uvalená na solární zdroje uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 ve vládou oznámené sazbě 26 procent na projekty s instalovaným výkonem nad 30 kW. „Podnikatelé mají projekty propočtené s výkupní cenou elektřiny, kterou vláda garantovala. S dodatečnou zátěží nebude mnoho z nich schopno splatit přijaté úvěry,“ uvedl například pro HN Aleš Korostenský ze společnosti Korowatt. Ta je realizátorem fotovoltaických provozů a elektráren. Zdroje z odvětví hovoří o tom, že banky již nyní žádají změny úvěrových podmínek směrem k navýšení kapitálu.
„Podporujeme činnost vlády směrem ke stabilizaci ceny elektrické energie pro spotřebitele, jako problematická se nám ale zdá retroaktivita daně,“ uvedla pro Patria Online mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová s tím, že daňové a vůbec podnikatelské prostředí by mělo být stabilní a predikovatelné. „Zatím nechceme předjímat dopad, vyšší zdanění však velmi pravděpodobně negativně ovlivní možnost financování nových projektů v segmentu obnovitelných zdrojů, ale zejména negativně ovlivní obchody uzavřené v minulosti,“ upozornila. Podle mluvčí ČS lze očekávat, že vládou navržená srážková daň, respektive její diskutovaná výše, by mohla mít reálný dopad na schopnost klientů plnit podmínky úvěrových smluv. „Je jisté, že zdanění fotovoltaických zdrojů 26% srážkovou daní ovlivní cash-flow, které bylo původně kalkulováno dle jiných podmínek,“ uvedla pro Patria Online šéfka externí komunikace Monika Klucová. podle ní situaci nyní analyzuje a jednotlivé případy se chystá řešit na individuální bázi. „V loňském a letošním roce jsme financovali projekty v objemu řádově několika miliard korun,“ uvedla za Klucová. „Kroky nepovažujeme zatím za definitivní, očekáváme kolem nich řadu diskusí,“ reagoval za Raiffeisen Tomáš Kofroň. "Všechny zainteresované strany zřejmě budou mít problém se zpětnou platností tohoto vládního rozhodnutí," dodal mluvčí banky Kofroň. "Rozhodnutí vlády o zdanění solárních elektráren mění náš dosavadní postoj k financování solárních projektů," potvrdila také mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Banka podle ní situaci analyzuje a podle výsledků se rozhodne o dalším postupu. "Financujeme především sektorově orientované investory, pro které jde o hlavní podnikání a kteří mají určitou historii," dodala Hávová.
Podle Ambruz & Dark mají lepší manévrovací prostor pro změnu smluvních podmínek banky, které dosud úvěr fyzicky neposkytly. "Pokud už k poskytnutí úvěru došlo, manévrovací možnosti banky se odvíjí od toho, zda tuto situaci předjímala a promítla ji do smluvních podmínek s investorem," uvedla AK. "Profesionálně připravené projekty ve svých byznys plánech počítají s rezervou a případné změny by měly unést. Naopak projekty postavené během solárního boomu narychlo a bez kvalitní technologie další zátěž zřejmě neunesou," míní advokátní kancelář.
Premiér Petr Nečas ohledně navrhovaných opatření předpokládá silnou právní pozici vlády. Připomíná, že stát garantuje 15letou návratnost zdrojů. Právě k tomuto limitu zvedne srážková daň návratnost investic do solárních zdrojů ze současných přibližně sedmi let. "Snažili jsme se prostřednictvím opatření dostat zdroje na patnáctiletou výnosnost," řekl včera po skončení tiskové konference vlády novinářům ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. "Pokud byla dosud podpora vyšší, stát má právo ji regulovat," dodal. „Financující banky musely počítat s tím, že úvěrují byznys, který je naprogramovaný na patnáctiletou návratnost,“ uvedl s odkazem na časový horizont vládní garance premiér Petr Nečas. „Jestli začali nafukovat úvěrovou bublinu a kalkulovali s vyšší návratností, je to jejich riziko,“ řekl Nečas v rozhovoru pro HN. Nečas je přesvědčen, že pozice vlády je právně silná. Jde o obor s tuhou regulací a podnikatelé podle Nečase musí podnikat tak, aby se dostali na zákonem stanovenou 15letou návratnost. Právě na ni vrací návratnost investic zdanění.
Krok vlády utrpěl ostrou kritiku ze strany prezidenta Václava Klause. „Tomu, že se vám podaří snížit cenu elektřiny, nevěřím. To je falešné, o tom mluvte na vládě, ale ne tady,“ uvedl na adresu ministra průmyslu a obchodu Kocourka Václav Klaus na včerejším semináři Centra pro ekonomiku a politiku (CEP). Podle prezidenta se peníze daňových poplatníků pouze přesunou z jedné kapsy do druhé. Za to, že solární boom nezastavily, zkritizoval předchozí vláda v čele s Jiřím Paroubkem, Mirkem Topolánkem i úřednický kabinet premiéra Fischera. Premiér Nečas efekt vládních opatření vyčíslil na 370 Kč na z celkem 540 Kč/MWh, na které příspěvek na obnovitelné zdroje odhadl poslední odhad ERÚ. „Těchto 370 korun pokryje subvence z námi oznámených nástrojů. Kdybychom nezasáhli, celý příspěvek nakonec zaplatí spotřebitel,“ uvedl Nečas.
(Zdroj: Česká spořitelna, , ČSOB, Raiffeisen, HN, ČT, čtk, vlada.cz, Bloomberg)