Groucho Marx prohlásil, že si nepřeje být v žádném klubu, který by o něj stál. A některé z trápících se evropských ekonomik mohou mít v současnosti stejné pocity ohledně eura. Váženější země si stále užívají peněz, které proudí do evropských vládních dluhopisů. Jiné ale svá privilegia ztratily a i když přejde irská krize, svou původní pozici pravděpodobně nezískají.
Po květnové záchraně Řecka se institucionální investoři začali pomalu vracet na trh vládních dluhopisů zemí jako Portugalsko, Španělsko a Itálie. Mezi kupci byly penzijní fondy i centrální banky z Asie a Středního Východu. Také banky si povšimly změny a mnohé z nich omezily svou závislost na ECB. Dokonce i řecké banky si byly schopny půjčit proti dobrému kolaterálu jinde. Půjčky jsou sice krátkodobé a jejich splatnost končí před ukončením pomoci Řecku, ovšem i to, že jsou vůbec schopny si půjčit, je významné.
Situace se však změnila. Prohlášení Německa, že pokud dlužníci nejsou schopni splatit své dluhy, ztráty by měli nést věřitelé, se na první pohled vůbec nezdá problematické. Pro trhy, které se domnívaly, že v květnu dostaly neomezenou záruku, to ale bylo ošklivým překvapením. Německé prohlášení tak částečně zmenšilo nejistotu, ale tím špatným směrem, uvedl jeden z investorů. V posledních týdnech se tak dluhopisy Španělska a Itálie opět začaly pohybovat stejně jako dluhopisy Portugalska a Irska. Podobná korelace nebyla v minulosti zaznamenána a jde o nákazu, domnívá se Laurent Fransolet z Capital.
Investoři nyní věnují také více pozornosti tomu, kolik vládních dluhopisů dané země drží domácí instituce. Podle tohoto měřítka jsou na tom hůře země s velkým podílem zahraničních investorů. Velké instituce, které se snaží, aby domácí závazky odpovídaly domácím aktivům, jsou ochotny kupovat domácí vládní dluhopisy, kdykoliv v zemích jako Itálie, Španělsko a dokonce i Francie jejich ceny poklesnou. Jeden z bankéřů k tomu uvádí, že je hodně hedge fondů, které nenávidí Francii, ale kdykoliv se snaží shortovat její dluhopisy, domácí investorská báze má při rozšíření spreadů tendenci k nákupům. Zahraniční investoři si naopak více vybírají. Nezamýšleným důsledkem snah o stabilizaci evropského bankovního sektoru pak mohou být prodeje problematických vládních dluhopisů bankami. Jeden z bankéřů řekl, že je jednodušší tyto dluhopisy prodat, než „ztratit celý den vysvětlováním, proč držíte tuto pozici“.
Podpora Irsku pravděpodobně způsobí postupný pokles výnosů jeho dluhopisů stejně jako dluhopisů dalších zemí na okraji unie. Není však pravděpodobné, že dosáhne předkrizových úrovní. Členství v unii si nejmenší země mohou udržet, nejlepší místa u stolu ale ne.
Uvedené je výtahem z „European bond markets, Last among equals“.
(Zdroj: The Economist)