Psychologický přístup tvoří vedle fundamentální analýzy a technické analýzy třetí větev z pohledu přístupu hledání motivů pro další vývoj na trhu a rozhodování o nákupu či prodeji akcie či jiného aktiva. Psychologický přístup se na rozdíl od prvně jmenovaných FA a TA nezaměřuje na samotné aktivum, ale na lidskou psychiku, která podle tohoto přístupu hlavně ovlivňuje pohyb kurzů.
Hlavní otázkou, kterou si psychologická analýza klade, tedy je, jak kurz akcie ovlivňuje chování a myšlenkový úsudek samotných investorů. To je do značné míry určující pro časový horizont jejího uplatnění – používá se obvykle pro odhad velmi blízké budoucnosti v řádu nejbližších dnů, hodin, minut (porovnejme s horizontem let, měsíců či týdnů u fundamentální analýzy a měsíců až dnů u analýzy technické. Jelikož se přístup opírá o psychiku člověka, který reaguje na určitou informaci, je logické, že pracuje pouze s veřejnými informacemi minulými a současnými. Z tohoto důvodu ve vztahu ke stupni efektivnosti trhu (dle teorie efektivních trhů) je nepoužitelná již na trhu středně silně efektivním. Základy psychologickému přístupu položil francouzský psycholog, matematik, sociolog a mimo jiné také lékař Gustave Le Bon svojí teorií psychologie davu. Mezi následovníky, kteří se přístup snažili rozvinout formulací vlastní analýzy či teorie patří například známý investor André Kostolany, pro mnohé v neobvyklé roli velmi úspěšného investora John Maynard Keynes, dále například George Drasnar či burzovně-psychologická dvojice Garfield a Epsteinová. V neposlední řadě sem můžeme zahrnout problematiku spekulativních bublin. Povězme si něco blíže o psychologii na finančních trzích a psychice investorů a představme si ve stručnosti základní koncepty spadající pod psychologickou analýzu.
Psychologie na finančních trzích
Vliv psychologických aspektů na chování akciových i jiných trhů je dáván do souvislosti s nutností vysvětlit ‚iracionální‘ dění, které často provází vývoj na finančních trzích. Pokud tradiční finanční teorie posuzuje investiční publikum z hlediska konceptu výše zmíněné teorie efektivních trhů, pak zkoumání vlivu psychologie na dění trhů spočívá na základech teorie behaviorálních trhů.
Efektivnost a racionalita na trzích je spojena s tradičním konceptem efektivních trhů. Ten předpokládá, že rozhodnutí investorů nebo spekulantů jsou založena na efektivním přenosu nové relevantní informace do ceny konkrétního aktiva. Historie i současnost ale tento přístup vystavila kritickému zkoumání. To vedlo právě ke vzniku teorie pracující s psychologií investičního publika. Ta do určité míry dokáže postihnout motivace k výskytu extrémních událostí na finančních trzích a vysvětlit je.
Podle teorie behaviorálních trhů má investiční publikum (investoři, spekulanti) tendenci následovat dav, přeceňovat sílu některých informací, nebo naopak ignorovat skutečně relevantní data. Tato skutečnost má za následek odchylování tržní ceny od fundamentálních hodnot, když období po které takový stav může trvat nelze nijak racionálně predikovat. Vliv psychologie na investiční rozhodování se pak významnou měrou podílí na vzniku excesivního cenového růstu, který bývá základem následného zhroucení trhu.
Psychologie ve vztahu k rozhodování individuálního investora
Psychologie na úrovni uvažování a rozhodování individuálního investora je v současnosti považována za nejvýznamnější složku celé obchodní strategie. Součástí této obchodní strategie je mimo již zmíněné psychologie také řízení rizika (money-management) a strategie vstupu do pozice. Druhé dvě jmenované složky do jisté míry jsou odvoditelné od empirických údajů, ukazatelů a dat, naopak psychologie je svou povahou založena na charakterových rysech a naučených vzorech chování každého individuálního investora. Uvedené pak činí z psychologie v obchodní strategii nejvýznamnější složku, která odděluje většinu neúspěšných účastníků trhu od menšiny úspěšných a z finančního hlediska dlouhodobě přeživších investorů.
Co je podstatou psychologie investora? Jsou to především vnitřní motivy a schopnosti, vůle dodržovat obchodní strategii i v případě série finančních ztrát a schopnost odolat společenskému tlaku (v rámci ekonomicko-sociálního prostředí vyspělých zemí) na neustálou a opakovanou řadu úspěšných rozhodnutí. Právě schopnost přiznání ztráty a možnost finančně „ustát“ opakovanou řadu malých ztrát (dodržování zásad money-managementu) jsou klíčem pro zvládnutí na emocích založených motivech rozhodování.
Naučené způsoby chování a rozhodování, které jedinec získává v běžném životě pak mohou být překážkou při zvládnutí obchodní strategie. Úspěšný výsledek tak může být negativně ovlivňován přílišnou opatrností, ale i na druhou stranu bezbřehým optimismem. Trhy aktiv, respektive jejich směřování, je „nespočitatelné“, v běžném životě naopak otázka úspěchu obecně úměrně závisí na vynaloženém úsilí a tomu odpovídajícímu výsledku. Naopak úspěšné obchodování je z převážné většiny založeno právě na zvládnutí neměřitelných částí obchodní strategie.
Jednotlivé koncepty psychologické analýzy
Le Bonova psychologie davu
André Kostolany
John Maynard Keynes
Noisse trading theory
George Drasnar
Epsteinová a Garfield
Nejčastější jevy způsobující chyby v rozhodování
Jak se každým dnem potvrzuje, investoři mají několik schémat chování, která negativně ovlivňují výnosy jejich investic. Jednou z hlavních chyb, kterou zdokumentovali Scott, Stumpp a Xu v roce 1999, je náchylnost držet se ztrátových investic příliš dlouho a naopak prodávat příliš brzo ty ziskové. Investoři se tedy zjevně bojí ztrát víc než oceňují výnos. To je vysvětleno teorií vyhlídek (prospect theory), která tvrdí, že užitek závisí spíše na odchylkách od referenčních bodů než na celkovém bohatství.
Dalšími příklady psychologických jevů, které ovlivňují schopnost analýzy a investičního rozhodnutí, jsou například:
vytrvalost přesvědčení (belief perseverance)
potvrzení úsudku (confirmation bias)
selektivní víra ve vlastní zásluhy (self-attribution bias)
„já jsem to věděl“ (hindsight bias)
eskalace (escalation bias)
Kombinace těchto chování pak může vést k nepřesnému vnímání reality, neracionálním investičním rozhodnutím a významným ztrátám.