Aktualizováno Čelní představitelé 13 prominentních evropských podniků vyzvali v dopise Evropskou unii k uplatnění sankcí proti maďarské vládě, oznámila agentura APA s odvoláním na server Welt Online. Důvodem jsou zvláštní daně a jiná opatření, jež maďarská konzervativní vláda Viktora Orbána uvalila na velké zahraniční investory (daň v klíčových odvětvích ekonomiky). K dopisu se připojil také tuzemský , upozornil ale, že nejde o výzvu k sankcím proti Maďarsku. Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly uvedl, že EK maďarské daně začala vyšetřovat. Komise se na maďarskou vládu dle jeho slov obrátila s dopisem, v němž jí požádala o veškeré informace spojené s kontroverzními zákony. Podle Baillyho již Brusel obdržel odpověď, ale její detaily komise nezveřejnila. "Nyní se zabýváme oficiální stížností (13 firem) a rovněž dopisem od maďarské vlády," uvedl mluvčí.
„ČEZ se připojil v polovině prosince loňského roku na pracovní úrovni k výzvě, kterou sepsaly přední evropské energetiky v čele s E.ON a , adresovanou evropským představitelům, aby Maďarsko uvedlo nedávno vydané nové daně do souladu s evropskou legislativou,“ uvedla mluvčí Eva Nováková. Za se k výzvě připojil obchodní útvar zodpovědný za aktivity v Maďarsku.
Hlavním důvodem k výzvě je v Maďarsku nově zavedená daň z obratu ve výši 1,05 procenta a to bez ohledu bez ohledu na hospodářský výsledek, která má být navíc vybírána i zpětně za rok 2010. v Maďarsku obchoduje s elektřinou a plynem a obsluhuje koncové odběratele. Odhadovaný finanční dopad na s ohledem na jeho očekávaný finanční výsledek (čistý zisk roku 2010) se pohybuje kolem 20 milionů korun.
Výzvu podepsali také zástupci firem jiných sektorů, zejména telekomunikací, bankovnictví a maloobchodu, kde byly rovněž zavedeny nové daně z obratu. Ke stěžovatelům podle serveru Welt patří například německé energetické firmy E.ON a .
Agentura APA společný dopis interpretovala tak, že v něm vysocí představitelé 13 firem žádají předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa, jeho zástupce i všechny evropské komisaře, aby "maďarskou vládu přesvědčili o důležitosti stabilních a zákonných podmínek pro investory" a aby Budapešť přiměli toto "nezákonné břemeno stáhnout". Zároveň prý podává těchto 13 zástupců firem stížnost u kompetentních ředitelství EU, aby komise kvůli porušení práva EU "zahájila proti Maďarsku jednání".
Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle se dnes přidal ke kritice zvláštních firemních daní v Maďarsku a morálně podpořil stížnost, kterou vlivné evropské společnosti minulý měsíc adresovaly do Bruselu. Ministrovi se nelíbí, že nové daně postihnou hlavně zahraniční podniky.
"Daně, které jsou primárně zacíleny na zahraniční společnosti, jsou na evropském vnitřním trhu v principu problematické," uvedl ministr v dnešním vydání listu Süddeutsche Zeitung. Dodal, že německá vláda už dala Budapešti své znepokojení nad touto věcí najevo.
Maďarská vláda se v rámci snahy o snížení rozpočtového deficitu rozhodla zvýšit zdanění bankovních, maloobchodních, energetických a telekomunikačních firem. Vláda uvalila na finanční sektor speciální daň ve výši 200 miliard forintů (zhruba 18 miliard Kč) ročně. Daň platí v letošním a příštím roce. Z ostatních odvětví chce vláda pomocí nových daní získat dalších 161 miliard forintů ročně.
Maďarsko se 1. ledna na šest měsíců ujalo předsednictví Evropské unie. Za hlavní úkol si Budapešť vytyčila zvládání otřesů na finančních trzích, řešení problematiky evropských Romů a citlivé jednání se Spojenými státy o spolupráci v boji s terorismem.
(Zdroj: čtk, , Die Welt, APA)