Nejvhodnějším řešením situace zadlužené Sazky je její restrukturalizace, při níž by loterijní firma vydala nové akcie v objemu deseti miliard korun, což odpovídá jejím závazkům. Nynější akcionáři Sazky, mezi kterými jsou například sportovní svazy, by pak o své podíly přišli. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl podnikatel Radovan Vítek, který skoupil pohledávky za Sazkou v objemu 1,5 miliardy korun a v pondělí na loterijní společnost podá insolvenční návrh. Sazka jeho pohledávky neuznává a tvrdí, že není v insolvenční situaci.
"Když mi nebude zaplaceno, tak Sazka může skončit v konkurzu, tedy rozprodej majetku, což by byla tragédie, anebo skončí v restrukturalizaci. A tu restrukturalizaci povedu jako největší věřitel já," řekl Vítek. Podnikatel při restrukturalizaci počítá s odstraněním nynějších akcionářů Sazky, kteří firmu podle něj do potíží přivedli. "Z věřitelů se pak stanou akcionáři. Ale tím potom sportovní svazy skončí a Sazka už nebude jejich," podotkl.
Insolvenční návrh na Sazku bude v pondělí soudu zaslán prostřednictvím české firmy Moranda, která od odkoupila pohledávku vůči Sazce. Vítek Morandu ovládá. "Nemám jinou variantu. Insolvenci jsem nechtěl, ale 30 dní jsou pohledávky po splatnosti, nikdo se mnou nejedná a vystavují nás arogantním útokům," řekl Vítek.
Podle předsedy představenstva a šéfa Sazky Aleše Hušáka loterijní firma ale není právně ani ekonomicky v insolvenční situaci a případnému návrhu na zahájení insolvenčního řízení se bude bránit všemi právními prostředky. Hušák dodal, že podání návrhu nebude mít vliv na činnost společnosti.
Sazka je podle Vítka v insolvenční situaci, protože je předlužená a její závazky přesahují deset miliard korun. "Sice pan Hušák odvážně prezentuje, že má 15 miliard aktiv, ale je třeba si uvědomit, že v 15 miliardách aktiv oceňuje O2 arénu devíti miliardami a teď, když ji chce prodat, tak nabídky nejsou vyšší než dvě miliardy. Sazka má v účetnictví sedmimiliardovou díru," řekl Vítek, podle kterého má vlastní jmění Sazky zápornou hodnotu.
Mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund v reakci ČTK řekl, že Sazka není předlužená a je to připravena prokázat u soudu. "Podnikatel Vítek zjevně nemá přesné informace o situaci a hospodaření Sazky. Například pokud mluví o 15 miliardách korun a má tím na mysli tržní ocenění koncernu Sazka s tím, že jeho podstatnou část tvoří O2 arena, tak to není pravda. Arena v tržním ocenění společnosti Sazka vůbec nefiguruje, jelikož Sazka arenu nevlastní," uvedl Zikmund.
Akcionáři Sazky zatím dostali tři oficiální nabídky od investorů. Podnikatel Martin Ulčák nabízí 200 milionů Kč ročně na deset až 15 let s podmínkou, že si Sazka udrží čistý zisk na současné úrovni. Synot slíbil 250 milionů ročně v příštích 15 letech a finanční skupina Penta 130 milionů s garancí na 30 let. Všichni tři zároveň nabídli dvě až tři miliardy na okamžitou pomoc. Penta chce za finanční pomoc stoprocentní podíl v Sazce, Synot dvě třetiny akcií, jediný Ulčák přímý vstup do Sazky nepožaduje a netrvá ani na změně jejího vedení.
"Sazka urgentně potřebuje rekapitalizaci. Všechny nabídky, které nenabízejí vydání nových akcií a jenom půjčují peníze, jsou z říše snů," řekl Vítek, podle kterého krach Sazky může odvrátit jen finanční injekce v hodnotě dvě až tři miliardy korun. "Ty dvě až tři miliardy korun mám já a mají je snad kromě pana Ulčáka všichni ti, kteří kolem Sazky krouží," dodal. Odmítl, že by svůj postup koordinoval s ostatními zájemci o Sazku.
Vítek nevyloučil do budoucna další právní kroky. "Mám některé směnky, které jsou vystaveny Bestsportem, to je vlastník té haly (02 areny), a tam je Sazka avalistou. V okamžiku, kdy ty směnky nebudou proplaceny, podám insolvenční návrh jak na Bestsport, tak na Sazku z titulu ručení," řekl.
Sazka čelí problémům zejména kvůli vysokým splátkám za výstavbu pražské O2 areny držitelům dluhopisů. Sazka je největší domácí loterijní firma, vznikla v roce 1956, akciovou společností je od roku 1993. Akcionáři jsou občanská sdružení, působící v tělovýchově a sportu.
Po podání insolvenčního návrhu se podle Petra Smutného ze společnosti PricewaterhouseCoopers ČR vyhlásí insolvenční řízení, které je oznámeno v insolvenčním rejstříku, čímž nabývá na účinnosti. Soud stanoví insolvenčního správce a uvede termín přezkumného jednání, na kterém jsou přezkoumány přihlášené pohledávky věřitelů. Bezprostředně po přezkumu věřitelé hlasují o způsobu řešení úpadku, a to buď formou konkurzu, nebo restrukturalizací.
Konkurz je likvidační řešení, kdy jsou pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny z prodeje majetku dlužníka.
Při restrukturalizaci dlužník dál funguje, ale jen v mezích restrukturalizačního nebo reorganizačního plánu. Pokud ho věřitelé odhlasují a soud potvrdí, musí se jím věřitelé i dlužník řídit. Věřitelé mají právo kontrolovat, jak dlužník plán plní.
Podle Jiřího Markvarta z advokátní kanceláře Ambruz & Dark insolvenční řízení pro firmu obecně znamená, že nesmí dělat nic neobvyklého. Zákon v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení ale nestanovuje nic, coby zásadním způsobem bránilo běžnému fungování firmy. "Vyhlášení insolvenčního řízení je pro firmu nepříjemné. Dlužník musí soudu předkládat řadu dokumentů a medializace řízení má negativní vliv na jméno společnosti," dodal Markvart.