Většina globálních investorů se domnívá, že během příštích pěti let minimálně jedna země platící eurem opustí eurozónu, a zároveň předpokládá, že Řecko ani Irsko se nevyhnou defaultu, tj. vyhlášení neschopnosti splácet své finanční závazky. Takto negativní naladění projevila tisícovka investorů a analytiků v rámci průzkumu agentury Bloomberg, provedeným těsně před zahájením 41. ročníku Světového ekonomického fóra, které je prezentováno pod optimistickou nálepkou „Sdílené normy pro novou realitu“.
59 procent respondentů se domnívá, že nejméně jeden ze sedmnácti členů eurozóny z ní do roku 2016 odejde, z toho 11 procent dotázaných předpokládá snížení počtu členů již během příštího roku. Většina investorů předpokládá budoucí vyhlášení defaultu Španělska, Portugalsku přisuzuje podobný osud jen část z nich. Nouriel Roubini na probíhajícím fóru v Davosu upozornil, že dluhové problémy eurozóny se mohou stát zdrojem globálních problémů. „Problémy v Evropě byly prozatím řešeny pouze v rámci určité formy podpory. Někteří členové měnové unie se neřídí správnými politikami, čímž si kopají hlubokou díru,“ míní respondent Ted Jarvis z vedení Indiana Trust Company.
Na krajní možnosti kolapsu celé eurozóny se investoři neshodli – 48 procent ho nevidí jako riziko, naopak 45 dotázaných rozpad měnové unie očekává, většina z nich však za déle než pět let. „Je velmi obtížné představit si scénář rozkolu eura. Politická investice do celého projektu je příliš vysoká a evropský dluhový trh je nyní největší na světě,“ uvedl ekonom londýnské Kenneth Broux. Německá kancléřka Angela Merkelová tento měsíc uvedla, že její země podpoří jakékoli kroky nezbytné k záchraně eura. 13 procent účastníků průzkumu přesto vyjádřilo přesvědčení, že následně po vystoupení některé země z eurozóny bude následovat i odchod Německa. Pouze necelá čtvrtina se domnívá, že složení unie zůstane zcela nedotčené.
Zatímco šéf Evropské centrální banky Trichet označuje myšlenku hubnutí EMU za „absurdní hypotézu“, někteří ekonomové ji nezavrhují. Například profesor Massachusetts Institute of Technology Simon Johnson se přiklání k odchodu Řecka a možná Portugalska. „Eurozóna přežije, se silnějším jádrem a některými odpadlíky,“ říká. Harvardský profesor Niall Ferguson již dříve pro televizi Bloomberg upozornil, že bez užší fiskální unie je rozpad eurozóny možný. „Nikdo se nezmiňuje o tom, že všechny ty sanace jsou financovány dalšími dluhy. Tím se problém nevyřeší, jen to koupí čas, ovšem v delším období vás to dožene,“ podotkl správce portfolia v Wafra Investment Advisory Group Kevin Baldauf.
(Zdroj: Bloomberg)