Káhira - Egyptská armáda dnes oznámila, že zruší zákon o výjimečném stavu, "jakmile současné poměry skončí". Podle agentury Reuters tak ozbrojené síly v očekávaném prohlášení přistoupily na jeden z požadavků protivládních demonstrantů. Prohlášení armádního velení je prý nicméně jasným signálem pro demonstranty, aby po 18 dnech vyklidili ulice.
Zákon o výjimečném stavu platí od roku 1981, kdy se prezident Husní Mubarak ujal úřadu. Podle demonstrantů ho úřady používají k potírání opozice.
Očekávané prohlášení bylo přečteno ve státní televizi. Armáda v něm slíbila, že zajistí "legislativní změny nutné k uskutečnění svobodných a spravedlivých prezidentských voleb". Ujistila také, že bude ochraňovat lid, zopakovala však svou výzvu, aby demonstranti odešli domů a život v Egyptě se tak mohl vrátit k normálu.
Prohlášení rovněž vzalo na vědomí přesun části prezidentských pravomocí do rukou viceprezidenta Umara Sulajmána, který ve čtvrtečním televizním projevu oznámil Mubarak. Podle Reuters to naznačuje, že ozbrojené síly, jejichž roli v nynější politické krizi odborníci považují za klíčovou, stojí za prezidentovým projevem k národu.
Tisíce lidí rozhořčených Mubarakovou neochotou vzdát se prezidentského úřadu se dnes znovu sešly na káhirském náměstí Tahrír. Demonstranti zamířili také před symboly režimu včetně sídla vlády nebo parlamentu.
Mubarak ve čtvrtek opětovně odmítl vyslyšet požadavek demonstrantů na okamžitou demisi a pouze svěřil některé prezidentské pravomoci viceprezidentovi. Asi 2000 demonstrantů se pak v noci na dnešek z centrálního káhirského náměstí Tahrír přesunulo k nedaleké televizní budově, kolem které vytvořili živý řetěz. Několik desítek až stovek lidí se shromáždilo před prezidentským palácem v Káhiře. Od budovy je oddělují zátarasy z ostnatých drátů, na místě stojí tanky.
Po dnešních poledních modlitbách organizátoři nepokojů připravují další velkou demonstraci.
Soustavné protesty v Egyptě podle analytiků stavěly ozbrojené síly před dilema, zda nadále bránit právo na demonstrace a umožnit prezidentovým oponentům vystupňovat protestní akce do té míry, že donutí Mubaraka odejít.
Prezident ve čtvrtek promluvil k národu v okamžiku, kdy statisíce demonstrantů v Káhiře a Alexandrii čekaly zprávu o jeho odchodu. Mezi protestujícími vyvolal projev zklamání a rozhořčení, mnozí měli v očích slzy vzteku. Očekávání rezignace bylo veliké, lidé prý už tipovali, kterou zemi si Mubarak zvolí pro svůj exil - favoritem bylo Německo nebo Spojené arabské emiráty.
Podle egyptské ústavy prezident sice přenechal Sulajmánovi část svých pravomocí, ale ponechal si právo na provedení ústavních změn, na rozpuštění parlamentu nebo vlády. Ústava prezidentovi umožňuje provést takový krok v případě, že mu "dočasné překážky" v plném výkonu funkce brání.
Mubarak v projevu oznámil, že novelizuje pět ústavních článků. Úpravy se mají týkat těch pasáží, které stanoví omezující podmínky pro kandidáty na prezidenta a limitují možnost kontroly volebního procesu. Další z článků, které chce prezident změnit, zavádí neomezený počet funkčních období. Mubarak chce rovněž zrušit ústavní článek, který hlavě státu umožňuje pohnat osoby obviněné z terorismu k vojenskému soudu.
Muhammad Baradej, jeden z hlavních vůdců egyptské opozice, v reakci na prezidentův čtvrteční projev vyzval armádu, aby zemi spasila. "Egypt exploduje. Armáda musí okamžitě zemi zachránit," napsal Baradej v sociální síti Twitter. V rozhovoru pro dnešní vydání rakouského deníku Die Presse řekl, že uvnitř egyptském režimu zavládl chaos, a situaci přirovnal k situaci na Titaniku.
Ředitel jedné z největších egyptských firem Orascom Telecom Nagíb Sávíris, který se zúčastnil vyjednávání o ukončení krize, nicméně vyzval ke skončení protestů. "Pokračování této anarchie... povede k destrukci," řekl televizi Al-Arabíja. Podotkl, že důstojnost prezidenta musí zůstat zachována.