se podle deníku The (NYT) v domovských Spojených státech daří vyhýbat placení daní a to dokonce rok od roku úspěšněji. Loni skupina vydělala na celém světě 14,2 miliardy dolarů (zhruba 247 miliard Kč), z toho zhruba pět miliard v USA. Na daních tu ale největší americká korporace podle listu nezaplatila ani dolar. Naopak si ještě činila nárok na daňovou úlevu ve výši 3,2 miliardy dolarů.
Podle NYT podobné informace mohou být pro miliony amerických firem a domácností, které v těchto dnech odesílají svá daňová přiznání, těžko stravitelné. Faktem ale je, že nízké daně nejsou pro , jejímž hlavním oborem podnikání již na rozdíl od minulosti není výroba různých zařízení, ale nyní půjčování peněz, ničím novým.
Firma snižovala procento odváděné ze svých zisků v USA na daních léta. Dospěla tak k mnohem nižší úrovni než většina jiných nadnárodních společností. Daří se jí to díky agresivní strategii, jež zahrnuje urputné lobbování za daňové úlevy a inovativní účetnictví. Díky němu společnost shromažďuje většinu svého zisku v zahraničí. Vyhýbá se tím vrchní firemní daňové sazbě, která v USA činí 35 procent, a je tak podle NYT jedna z nejvyšších na světě.
Obří daňové oddělení vede bývalý úředník amerického ministerstva financí John Samuels a často se mu přezdívá nejlepší daňová právní firma na světě. Kromě Samuelse v oddělení pracují i bývalí zaměstnanci z amerického finančního úřadu, ale prakticky i ze všech výborů, jež mají v Kongresu dočinění s daněmi.
"V racionálním systému by úkolem firemního daňového oddělení bylo vyhovovat zákonům. V našem systému korporace vidí daňové oddělení jako centrum zisku," podotkl bývalý zaměstnanec amerického ministerstva financí Len Burman, který nyní pracuje v institutu Středisko pro daňovou politiku.
Podobně jako se ve Spojených státech snaží vyhýbat federální firemní dani i další společnosti. je ale nejdále. Její celková daňová zátěž činí 7,4 procenta, což je třetina průměru nadnárodních firem. Podle NYT je navíc i tento údaj přehnaný. Zahrnuje totiž daně, které by firma zaplatila, pokud by peníze přesunula ze zahraničí do Spojených států.
Díky podobným strategiím, ale i změnám daňových zákonů, kvůli kterým některé firmy v USA raději podávají daňová přiznání jako jednotlivci, klesl v zemi podíl firem na celkovém federálním daňovém výnosu z 30 procent v polovině 50. let minulého století na 6,6 procenta v roce 2009.
Mnoho amerických firem přesto tvrdí, že současná zátěž je příliš vysoká a brání jim konkurovat zahraničním rivalům. Federální vláda tak zvažuje nižší daně pro firmy, i když se potýká s výraznými rozpočtovými deficity. Prezident Barack Obama uvedl, že hodlá změnit nejvyšší sazbu. Zároveň chce ale ukončit některé dotace a výjimky. Konečný daňový výnos by tak podle něj měl zůstat stejný. Šéf Bílého domu si navíc vybral šéfa Jeffreyho Immelta jako svou styčnou osobu ve firemním světě a předsedu své rady pro tvorbu pracovních míst a konkurenceschopnost.
Kritici namítají, že samotná a další firmy tvorbu pracovních míst, ale třeba také investice ve Spojených státech, oslabují právě tím, že se vyhýbají placení daní. oponuje, že nízké daně jí umožňují expandovat v zahraničí a že díky tomu naopak ve Spojených státech pracovní místa může vytvářet.