V tuto chvíli má smysl, aby Portugalsko požádalo o úvěr z evropského záchranného fondu. Krize v Evropě zdaleka není zažehnána. Některé země, jako například Španělsko, se ubírají správným směrem ke stabilizaci. U jiných však přetrvávají problémy s přílišným zadlužením, malou konkurenceschopností, nedůvěryhodnou a málo flexibilní politikou. V rozhovoru pro Bloomberg to uvedl Andrew Bosomworth, investiční manažer v Pacific Investment Management Co., který dříve působil v ECB. Riziko nákazy a útěku kapitálu z evropských trhů podle něho nadále přetrvává a „jsme velmi daleko od konce této krize“.
Evropa si „nemůže dovolit“, aby se nákaza rozšířila na Španělsko a Itálii, podle Bosomwortha k tomu ani nedojde. „V různých fondech se nachází dost likvidity na to, aby poskytly podporu malým zemím i Španělsku po dobu tří let, pro Itálii tam ale dost není. Evropa musí dát Španělsko do pořádku, a pokud ne, je to goodbye euro projektu,“ upřesnil. Současné rizikové prémie u španělského dluhu jsou „rozumné“, u menších zemí by se spready měly rozšiřovat.
„Pokud bude ECB udržovat repo sazbu na 1 % a bankám nadále poskytovat tolik likvidity, kolik chtějí, hrozí vážné riziko, že se inflační očekávání dostanou mimo kontrolu,“ uvedl Bosomworth. Jedním ze zdrojů obav je například vývoj na realitním trhu v Německu, který „najednou znovu ožívá“. Současné sazby jsou příliš nízké pro země v jádru eurozóny, namístě jsou ale také obavy z toho, že pokud bude ECB utahovat příliš, poškodí křehké oživení. Bosomworth na základě projekcí růstu HDP a inflace od ECB odhaduje, že nominální HDP poroste mezi 2 – 5 %. Jako kotva pro ECB by tedy mohl sloužit cíl 2,5 - 3,5% růstu nominálního produktu, pro jeho dosažení bude muset zvýšit sazby každé čtvrtletí.
(Zdroj: Bloomberg)