Průmyslová produkce se v únoru letošního roku zvýšila o 0,2 procenta ve srovnání s předchozím měsícem, resp. o 13 procent meziročně. Vzhledem ke stejnému počtu pracovních dní jak loni nehrály kalendářní variace tentokrát žádnou roli. Základní charakteristika českého průmyslu zůstává stejná: rychlý růst produkce v několika velkých exportně zaměřených odvětvích, slibný nárůst nových zakázek a pozitivní indikace poskytovaná předstihovými a koincidenčními indikátory jako jsou index nákupních manažerů, či německé ukazatele Ifo a ZEW.
Tahouny českého průmyslu zůstávají především výroba automobilů a produkce hutí. V obou odvětvích se produkce zvýšila shodně o 26,2 procenta. Překvapením je naopak propad v produkci počítačů a elektroniky o necelých 10 procent, částečně to lze vysvětlit skutečností, že loni v únoru došlo ke skokovému zvýšení, které nastavilo vysoko laťku pro srovnání s letošním rokem.
Celkové tržby se v průmyslu zvýšily o 12,3 procenta, tržby z přímého vývozu o 21,5 procenta. Objem nových zakázek stoupl v meziročním srovnání o 12,5 procenta, z toho vývozní zakázky dokonce rostly o 18,2 procenta. To jen dokumentuje skutečnost, že růst průmyslové výroby je tažen především poptávkou ze zahraničí. Nejslibněji vypadá poptávka po kovech a kovodělných výrobcích. Pozitivní indikaci poskytuje také index nákupních manažerů, který v březnu dosáhl hodnoty 58,7 body, čemuž implicitně odpovídá pokračování 13procentního meziročního růstu průmyslové produkce. Podobnou indikaci nabízí sada německých indikátorů: PMI, Ifo a ZEW.
Příznivý vývoj produkce se pozvolna promítá také do tvorby nových pracovních míst. Zaměstnanost se v únoru meziročně zvýšila o 3,5 procenta. Přesto stále zaostává za předkrizovými hodnotami. Produktivita práce vzrostla o 7,6 procenta, což při 4procentním růstu mezd představuje pokles jednotkových mzdových nákladů o 3,4 procenta.
Za celý letošní rok by se měla průmyslová výroba zvýšit o 10 procenta, tedy zhruba stejně jako loni.