Události posledních let potvrdily, že jedním z nejdůležitějších ekonomických témat je problém asymetrických informací. Projevil se například u bank a rizik, do kterých vstupovaly, a důsledky byly devastující. V rozhovoru pro Financial Times Video to uvedl Joseph Stiglitz. Podle něho musí makroekonomie dostat „silnější mikroekonomické základy“, relevantní modely jsou ty, které nepracují s předpokladem dokonalé konkurence a dokonalého fungování trhů. Do hlavního proudu makroekonomie se musí dostat výzkum z oblasti bankrotů, behaviorálních financí a dalších, doposud okrajových oblastí.
Stiglitz uvedl, že jeho vlastní výzkum ukazuje, že ekonomika se jen výjimečně nachází v rovnováze a funguje efektivně. Matematické modely se však většinou zaměřují právě na tyto výjimečné případy, ve kterých problémy nevznikají. „Modely, které se běžně vyučují, říkají, že krize, jako ta poslední, se nemůže objevit. V důsledku toho nebyla k dispozici ani relevantní politika, která by na ni reagovala,“ uvedl ekonom.
Obvykle platí, že objem peněz jde ruku v ruce s objemem úvěrů v ekonomice, během poslední krize se ale tato vazba přetrhla a trh s úvěry zkolaboval. „Fed tak mohl do ekonomiky pumpovat peníze, jak chtěl, a ony se k menším podnikům stejně nedostaly,“ řekl Stiglitz, podle kterého ale tomuto vývoji „někteří lidé ve Washingtonu stále nerozumějí“. Fed sice ekonomice poskytl potřebnou likviditu, k dispozici ale nebylo potřebné zázemí, například ve formě odpovídajícího systému regulace. Projevilo se to na trzích se sekuritizovanými produkty, či právě v tom, že se peníze nedostaly k menším podnikům, uvedl ekonom.
V mnoha ohledech jsme na tom podle Stiglitze nyní hůř než před krizí, důvodem je způsob, jakým jsme na ni reagovali. Například bankám byly umožněny fúze, čímž se ještě zhoršil problém „příliš velké na to, aby padly“, protože banky nyní „vědí, že je stát bude zachraňovat“. Je potřeba zvýšit transparentnost, ochranu spotřebitelů, zpřísnit se musí také regulace některých trhů. Současné kroky však jdou směrem „obchody s deriváty budou regulovány s výjimkou těch, u kterých si banky regulaci nepřejí“, řekl ekonom.
Stiglitz se domnívá, že i na mezinárodní úrovni potřebujeme nový finanční systém. Zajímavé podle něho je například to, že i MMF nyní uvádí, že kontrola toku kapitálu může být efektivním nástrojem, v současnosti se tomu ale říká „management toku kapitálu“. „Důkazy říkají, že globální systém bez podobného managementu bude nestabilní. Výzkum ukazuje, že je to podobné jako s elektrickými obvody, kdy při jejich rostoucí složitosti může problém v jednom místě položit celý systém,“ uvedl Stiglitz.
(Zdroj: FT Video)