Index cen průmyslových výrobců se v březnu zvýšil o celé procento. Meziroční inflace ve výrobních cenách zrychlila z 5,4 na 6,3 procenta. Vyšší byla naposledy před šesti roky v březnu 2005. Na březnovém růstu výrobních cen se podílely zejména drahá ropa, stoupající ceny železa, oceli a pokračující zdražování potravin.
Válečný konflikt v Libyi, nestabilita na Blízkém východě a rostoucí celosvětová poptávka popohnaly ceny ropy minulý měsíc o dalších několik dolarů výše. Na konci února se americká lehká ropa (WTI) prodávala za 98 USD/barel, o měsíc později již stála 106 USD/barel. V české ekonomice se to minulý měsíc projevilo růstem cen v kategorii rafinérské produkce a koksu o 7,4 procenta. V meziročním srovnání jsou zde ceny vyšší dokonce o 25,8 %. A zdražování patrně není konec, nyní je ropa ještě o dva dolary výše.
Vysoké ceny ropy se promítají v řadě dalších odvětví. Zdražují například chemické výrobky, plasty nebo pryž.
Komoditní cenový šok se týká také dalších surovin. Kombinace vyšších cen surového železa a uhlí vede k růstu cen oceli a kovových výrobků. Železo a ocel v březnu zdražily o 4,4 procenta.
Další inflační fronta se odvíjí v cenách potravin. Potravinářské výrobky v březnu zdražily o 0,9 procenta a rostou nepřetržitě již 11 měsíců v řadě. Bohužel ni zde není růst cen v dohledu. Ceny zemědělských výrobců minulý měsíc stouply o dalších 2,3 procenta a meziroční inflace dokonce dosáhla 31 procent. Hlavním viníkem jsou zejména ceny rostlinné produkce. Například ceny brambor jsou ve srovnání s loňským rokem o 117 procent vyšší, ceny obilovin stouply o 79 procent.
Akcelerace inflace ve výrobních cenách nahrává myšlence zvyšování úrokových sazeb. Zhodnotit vliv komoditního nákladového šoku ovšem není triviální, jak ostatně ukazují diskuze a reakce centrálních bankéřů ve světě. Na jedné straně vysoké ceny ropy a dalších komodit tlačí vzhůru inflaci ve výrobních i spotřebitelských cenách a zvyšují obavy z negativního vlivu na inflační očekávání a mzdové požadavky. Na straně druhé mohou drahé komodity zpomalit růst ekonomik. Jak se k tomu postaví ČNB? Vzhledem k poklesu nezaměstnanosti a zlepšení maloobchodu lze očekávat rostoucí chuť ke zvýšení úrokových sazeb. Počítáme, že k tomu dojde ve 3. čtvrtletí, nelze ovšem vyloučit, že k tomu může dojít i dříve.