Walter Isaacson z Tulane University hovořil na CNBC o tom, že úvahy o vládním podílu ve společnosti spadají do „státního kapitalismu“. Na CNBC se diskutovalo o tom, že tímto směrem kráčí obvykle země jako Čína či některé latinskoamerické státy. Profesor k tomu dodal, že v podobném systému závisí podnikatelský úspěch často na tom, jaké má kdo politické vazby a známosti.
Isaacson míní, že posun k uvedenému systému znamená pohyb ke „zkorumpovanému chaosu“. Podle něj jdou Spojené státy skutečně touto cestou, ale na druhou stranu profesor podle svých slov souhlasí s názory, podle kterých USA musí znovu obnovit a posílit svůj výrobní sektor, včetně produkce čipů. „Je to jen otázka toho, jak takového cíle dosáhnout.“ Jedním ze způsobů mohou být cla, a to zejména v oblasti související s národní bezpečností.
S čím ale ekonom nesouhlasí, jsou „náhodné kroky“, kterými by podle něj bylo například zmíněné získání akciového podílu v Intelu. „Nesmíme zapomínat, co je cílem. Tím je výroba čipů na domácí půdě.“ A k takovému cíli získávání vlastnických podílů ve firmách jako podle experta nevede. Neexistuje ale žádný prostor pro spolupráci vlády a veřejného sektoru například v energetice? Na tuto otázku Isaacson odpověděl, že podle něj jsou podobné programy pochybné a jsou lepší způsoby, jak dosáhnout požadovaných cílů. Ač je zastáncem volného trhu, jednu z cest podle něj představují cla.
Isaacson také uvedl, že například dotace mohou pomoci k dlouhodobému rozvoji využívání solární energie. Pokud by toto byl cíl Spojených států, dotace k němu mohou vést a nepůjde přitom o zmíněnou formu kapitalismu, kde rozhodují známosti a vazby na politiky. Rozdíl pak podle experta spočívá v tom, když se vláda na jednu stranu podílí třeba na budování základní přenosové soustavy a reguluje jí. Ale na druhou stranu je nevhodné, aby například budovala sítě nabíjecích stanic pro elektromobily. Kdyby přitom o získávání podílů v soukromých firmách hovořily předchozí vlády, podle profesora by to bylo hodnoceno jako něco nepřijatelného.
Gil Luria ze společnosti D. A. Davidson na CNBC naopak hovořil o tom, že získání vládního podílu je naprosto nutné. USA totiž musí být schopné vyrábět vlastní čipy. měl podle něj řadu příležitostí, nyní ale musí „intervenovat vláda, dát mu nefér výhody a když tak učiní, bude chtít podíl na tomto podniku.“ Luria dodal, že obecně nikdo nechce, aby vlády podobným způsobem zasahovaly, ale „tohle je otázka národní bezpečnosti“. K něčemu podobnému přitom došlo po finanční krizi v bankách, kterým vláda také pomohla a získala podíl na vlastním jmění. A „ostatní akcionáři Intelu nejsou primárním problémem, tím je národní bezpečnost.“ Tito akcionáři přitom mají spíše důvod k radosti, protože vláda dá této firmě ony „nefér výhody“.
Zdroj: CNBC