Kdy je vládní dluh příliš vysoký? Tato otázka trápí většinu ekonomik, zvlášť naléhavá je ale ve Spojených státech, kde Kongres diskutuje o tom, zda zvýšit dluhový limit a popřípadě za jakých podmínek. Odpověď pomáhají nalézt Carmen Reinhart a Kenneth Rogoff (R-R). Jejich rok stará studie ukazuje, že vztah mezi růstem a zadlužením je slabý až do úrovně zadlužení 90 % HDP. Nad ní klesá medián růstu o 1 %, průměr výrazně více.
Hlavním problémem uvedené analýzy může být to, že se dostatečně nezabývá kauzalitou. Studie z Economic Policy Institute ukazuje, že kauzalita jde hlavně směrem od růstu k dluhu a ne naopak. Analýza od MMF naopak tvrdí, že růst zadlužení má škodlivý vliv na růst produktu, hlavní příčinou je vytěsnění investic soukromého sektoru a nižší růst produktivity.
R-R studie je ale kritizována i proto, že byla založena na datech, které neobsahují žádnou vyspělou ekonomiku neschopnou splácet svůj dluh. Případy defaultu se týkaly jen zemí, které měly svou měnu navázanou na kurz jiné měny. Země s vlastní měnou nemůže být nikdy k defaultu donucena, protože centrální banka může vždy vytvářet peníze. Podle některých tak neexistuje limit na zadlužení a vláda by měla „superkeynesiánsky“ používat deficity, kdykoliv se ekonomika dostane do stavu nevyužitých kapacit. Efektivním limitem pro zadlužení v tomto světě sice nejsou deficity, je jím ale inflace – vláda by tak měla dosahovat deficitů tak dlouho, dokud inflace nepřekročí cíl, nebo dokud nezačnou růst inflační očekávání. Japonsko tak na základě těchto argumentů zbytečně promrhalo dvě dekády a Spojené státy by se neměly o 90% limit starat, pokud se inflace dlouhodobě nedostane nad 2% cíl.
Pochybnosti u těchto argumentů však budí úvahy o vhodné velikosti vládního sektoru v ekonomice, kde má hlavní roli svobodný trh. Vedle toho není jasný reálný vliv na inflační očekávání a na samotnou inflaci. Koneckonců je možné, aby si ekonomika prošla obdobím devastující inflace i v době, kdy nezaměstnanost leží na neobvykle vysoké úrovni. To by byl nejhorší scénář ze všech. Pokud tedy Spojené státy nespadnou do deflační recese, limit 90% se jeví jako rozumný. Protože letos dosáhne hrubé zadlužení 100 % HDP, je tu důvod k obavám.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)