Aktualizováno Ministerstvo financí navrhuje změny v systému rozpočtového určení daní, které by snížily rozdíl mezi nejchudšími obcemi a nejbohatšími městy ve výnosu sdílených daní na jednoho obyvatele z nynějšího 4,5násobku na trojnásobek. Novinářům to dnes řekl ministr financí Miroslav Kalousek s tím, že návrh novely zákona by měl jít do připomínkového řízení do konce června. S účinností novely počítá od ledna 2013. Vyjádření obcí ČTK shání.
Celkem 6241 obcí by mělo dostat v novém systému navíc 13,5 miliardy Kč, k čemuž přispěje sedmimiliardové navýšení příjmů obcí z dotačních programů z národních zdrojů. Naopak celkem asi pětimiliardovou ztrátu budou mít následkem zrušení zvláštních koeficientů města Brno, Ostrava a Plzeň a snížením přepočítacího koeficientu Praha, jež byly podle Kalouska dosud přepláceny na úkor ostatních obcí. Po přechodnou dobu čtyř let jim budou tyto ztráty částečně kompenzovány. Kalousek proto pozve primátory statutárních měst na jednání na 13. června.
Záměr ministerstva financí však velká města hlasitě odmítají. Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) odmítl, že by Praha byla dosud na úkor ostatních měst přeplácena. Ztrátu pěti miliard pro velká města označil za šokující. Dodal, že se hlavnímu městu nelíbil ani předchozí návrh, kterým měly čtyři největší města přijít o 1,6 miliardy. "Praha za těchto podmínek nesouhlasí se snížením diference v daňových příjmech na obyvatele v rámci České republiky," poznamenal Svoboda.
Návrh odmítá i primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD). "Stát se chová k Ostravě vyloženě macešsky. Přitom právě velká města tvoří více než čtvrtinu HDP v této zemi. Ostrava investuje do velkých projektů, které využívají Ostravané i lidé ze širokého okolí. Dotujeme některé činnosti, o které by se měl starat stát," uvedl. Dodal, že město už nemá kde šetřit a muselo by jít cestou škrtů nebo zdražování.
Snížení podílu z rozpočtového určení daní odmítá i Plzeň. Společně s dalšími statutárními městy chce tyto snahy eliminovat. "Město má velké rozpracované projekty do budoucna, které by snížení podílu na sdílených daních ohrozilo," uvedl ekonomický náměstek primátora Martin Zrzavecký (ČSSD). Do plzeňského rozpočtu by se tyto snahy MF promítly redukcí daňových příjmů až o 200 milionů korun ročně, podobně jako v případě Ostravy. Podle Zrzaveckého by diskutovaný model pomohl hlavně Moravě.
Záměr naopak vítá Sdružení místních samospráv. "Stojíme před opravdovou změnou pro podstatnou část území České republiky. Posílení rozpočtů venkovských měst a obcí otevírá zcela nové možnosti prosperity z prostředků, které zatím končily za branami největších měst v zemi. Věřím, že takto situaci vnímají i poslanci napříč politickým spektrem, kteří občany obcí a měst z nejrůznějších regionů zastupují," reagoval pro ČTK předseda Sdružení místních samospráv Josef Bartoněk.
Naději na změnu k lepšímu má například i starosta obce Háj u Duchcova v Ústeckém kraji Karel Drašner. "Stát si musí konečně uvědomit, že i mimo největší města žijí občané, kteří platí stejně vysoké daně a mají tudíž nárok na to, aby se ve spravedlivé míře vrátily zpět do obce, ve které bydlí", uvedl k situaci starosta Drašner.
Největší nárůst výnosu ze sdílených daní na obyvatele by se měl týkat obcí od 2000 do 10.000 obyvatel. Napomůže tomu změna kritérií, když jako nové bude zavedeno kritérium počtu dětí v mateřských a základních školách v obci, které bude mít ve výpočtu váhu sedmi procent. Váha prostého počtu obyvatel se zvýší ze tří na deset procent, beze změny zůstane tříprocentní váha celkové výměry katastrálního území.
Obce a kraje nyní mají podíl na výnosech z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. Kraje podle současného zákona dostávají 8,92 procenta a obce 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu těchto sdílených daní. Daň z nemovitosti je pak 100procentním příjmem obce.
Výnosy některých daní se podle zákona rozdělují mezi stát, kraje a obce. Těmi jsou daň z přidané hodnoty (DPH), daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných a daň z příjmů právnických osob.
"Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě podporuje rozšíření kritérií sdílení o počet žáků základních a mateřských škol, s tím samozřejmě souvisí zrušení dnešní povinnosti úhrady neinvestičních výdajů za dojíždějící žáky. Prioritou Svazu je rovněž narovnání nesystémového znevýhodnění menších spádových měst zhruba o velikosti pět tisíc obyvatel," uvedla Jaroslava Kypetová z legislativně-právního oddělení Svazu měst a obcí ČR.
U financování původních magistrátních měst Svaz podle ní požadoval komplexnější přístup s ohledem na objem služeb, které zajišťují také jako bývalé okresní úřady. "Ministerstvo financí také připustilo, že resortní ministerstva nechtějí poskytovat údaje o poskytovaných dotacích, čímž se poněkud zkomplikoval původní záměr krácení dotací a jejich převod do objemu sdílených daní. Pro obce jako celek se však jako zásadní riziko jeví spíše navrhovaná úprava procenta sdílení související se zvyšováním sazeb DPH. Svaz s tímto postupem zásadně nesouhlasí," dodala Kypetová.