Litevský parlament schválil zákon, který dodavatelům zemního plynu (v tomto případě ruské společnosti Gazprom) zakazuje vlastnit nebo provozovat plynové rozvody v zemi. Nová legislativní úprava odpovídá tzv. třetímu energetickému balíčku Evropské unie. Unijní legislativa, jejímž cílem je liberalizace energetického trhu a omezení monopolní síly vertikálně integrovaných energetických molochů, začala platit letos v březnu a plně realizována by měla být do tří let.
Jádrem bruselského liberalizačního tažení je „unbundling“, tedy oddělení segmentů dodávek plynu a jeho přepravy, pokud jsou oba koncentrované v rukách stejného vlastníka, což je přesně případ Gazpromu v Litvě a ostatních pobaltských zemích.
České předsednictví dojednalo v březnu 2009 kompromis mezi členskými státy a Evropským parlamentem ohledně liberalizace unijní energetiky. Každá země tak má mít na výběr ze tří cest vedoucích k liberalizaci, a to jak pro sektor zemního plynu, tak pro elektřinu. První je úplné vlastnické oddělení (na tomto principu funguje český trh s elektřinou, kdy rozvodovou síť vlastní ČEPS), druhou představuje vytvoření nezávislého systémového operátora, který převezme kontrolu nad investičními a obchodními aktivitami týkajícími se přenosových sítí. Třetí cesta umožňuje, aby jak výroba, tak přenos zůstaly i nadále součástí jediné společnosti, avšak se sníženou možností matky zasahovat běžného provozu své dcery starající se o distribuci a zvýšeným dohledem státu.
Přijetím zákona se Litva stala prvním členem EU, který začal implementovat unijní legislativu v plynárenství v nejtvrdší, tedy liberalizaci nejvíce nahrávající formě požadující plné vlastnické oddělení. V platnost nový litevský zákon vstoupí v roce 2013 a podle premiéra Andriuse Kubiliuse se stane modelovým případem pro EU, Rusko a jejich vzájemné vztahy v energetice.
V praxi zákon znamená, že Gazprom bude muset restrukturalizovat svůj podíl (37 %) ve společnosti Lietuvos Dujos, skrze niž ruský koncern vlastní a provozuje litevské plynovody a zároveň plyn dodává. Společnost pravděpodobně bude pokračovat v činnosti jako importér ruského plynu nakupovaného od Gazpromu, ale plynovody zřejmě přejdou pod kontrolu státu. Distribuce koncovým zákazníkům bude muset být řízena jako vlastnicky oddělený podnik. Druhým významným akcionářem Lietuvos Dojos je s 39% podílem německý E.On Ruhrgas.
Reakce Gazpromu na usnesení litevského parlamentu na sebe nenechala dlouho čekat. Výkonný ředitel koncernu Alexej Miller vzápětí po schválení varoval, že tento krok „neprojde bez povšimnutí“. Moskva se velmi tvrdě snažila zbránit přijetí zákona a spolu se svým německým partnerem tlačila na zachování stávající akcionářské struktury. E.On s Gazpromem také společně požádali Evropskou komisi o výjimku ve svůj prospěch, ale marně. Ruský tlak završila ostrá výměna názorů mezi předsedou Komise José Barrosem a ruským premiérem Vladimirem Putinem, který za zájmy Gazpromu přijel lobbovat do Bruselu.
Gazprom odpověděl cenovou diskriminací, jež má za úkol Litvu hospodářsky oslabit a také vrazit klín mezi ní a její baltské sousedy. Od ledna 2011 dostaly Lotyšsko a Estonsko na ruský plyn slevu (údajně 15 %) podmíněnou odběry na předkrizové úrovni z roku 2007. Gazprom podobné rabaty poskytl už minulosti německým partnerům, hlavně kvůli konkurenčnímu tlaku zkapalněného plynu (LNG). Litvě ale Rusové slevu dát odmítli, a to s naprosto neskrývaným odvoláním na reformní agendu litevského kabinetu.
Liberalizaci má teď ale na programu i Estonsko, kde se přijetí příslušných zákonů očekává do října, a Lotyšsko, které rozhodnutí odložilo před nadcházejícími parlamentními volbami. Všechny země se totiž bojí, že chystané investice do LNG přímořských terminálů, jež by měly zajistit diverzifikaci dodavatelů, zmaří neochota Gazpromu pustit plyn za rozumných podmínek do jím vlastněné rozvodové soustavy. Podle experta na energetiku Vladimira Socora z Jamestown Foundation by úspěch liberalizační agendy v Pobaltí mohl stanovit „právní i politické precedenty pro celou EU“. Monopolní pozice Gazpromu v Evropě by tak mohly být rozloženy, nebo naopak ještě posíleny, což bude alespoň zčásti záviset na výsledku snažení pobaltských průkopníků, tvrdí Socor.
(Zdroje: Eurasia Daily Monitor, EurActiv, Economist)