Dvaatřicetiletý Anders Behring Breivik, který v pátek zabil 93 lidí po útocích na vládní budovy v centru Osla a na tábor mladých socialistů na ostrově Utöya, stane v pondělí před soudem. Přeje si veřejné slyšení a chce přijít v uniformě.
Formální obvinění se Breivik patrně dozví až za několik týdnů, po skončení vyšetřování. Soudce dnes rozhodne o podmínkách jeho prozatímního zadržení a o tom, zda bude slyšení veřejné či nikoli.
Breivik sám by si přál, aby veřejné bylo, a žádá o čas na vysvětlení svého činu, který prohlašuje za "nestvůrný, ale nezbytný". K soudu se hodlá dostavit v uniformě. Není jasné, zda soud nechá Breivika hovořit a kolik mu dá času. Tato otázka by však mohla vyvolat zásadní debatu o svobodě slova - mnoho lidí si nepřeje, aby masový vrah dostal povolení veřejně vyhlašovat svoje názory.
Vrahův právní zástupce Geir Lippestad uvedl, že jeho klient "byl politicky aktivní a neuspěl s obvyklými politickými nástroji, tak se uchýlil k násilí."
Podle norských zákonů může být podezřelý v prozatímní vazbě až čtyři týdny a soud může toto zadržení prodloužit.
Breivikovi hrozí maximálně 26 let ve vězení. Norské zákony dovolují, aby zločinec byl za mřížemi maximálně 21 let, pokud ovšem odborníci uznají, že je příliš nebezpečný, lze trest prodloužit o dalších pět let. Norsko upustilo od trestu smrti pro většinu zločinů v roce 1902. Nejvyšší trest přestal zcela platit v roce 1979. Poslední popravy se konaly v roce 1948.
Anders Behring Breivik zaútočil v pátek odpoledne. Ve vládní čtvrti v Oslo odpálil bombu, která zabila sedm lidí. Pak přejel na nedaleký ostrov Utöya, kde na letním táboře začal střílet na mladé sociální demokraty. Zabil 86 osob. Policisté Breivika zatkli. Při výslechu se přiznal a řekl, že jednal sám a komplice neměl.
V den útoku vydal na internetu 1500stránkový manifest, ve kterém vysvětluje, co ho k hrůznému činu vedlo, a že se k němu chystal posledních devět let. Motivy útoku rámcově shrnuje také tweet, který napsal v neděli 17. července. "Jeden věřící člověk (křesťan) vyváží 100 000 (nevěřících) lidí, kteří mají své vlastní zájmy," píše v něm. Policejní vyšetřovatelé ho označují za stoupence krajní pravice a křesťanského fundamentalismu, který nenávidí nevěřící i muslimy.
V manifestu Breivik zmíníl také českého prezidenta Václava Klause, ten útok ostře odsoudil. "Pokaždé, když se snažím odstranit nějaký kus regulace ze sovětské éry, řeknou mi, ať už je to cokoli, že se chci jen zbavit nějakého dalšího požadavku Evropské komise," citoval Breivik Klause, kterého v 1500stránkovém manifestu popisuje jako "konzervativního prezidenta České republiky". O několik stran dále Breivik píše, že Klaus je obdivovatel Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové, a cituje Klausovu kritiku rozšiřování a byrokracie Evropské unie. Václav Klaus, který je v současnosti na přednáškovém turné v Austrálii, páteční útoky odsoudil. "Dovolte mi, abych Vám i rodinám pozůstalých vyslovil jménem České republiky hlubokou soustrast. Důrazně odsuzuji barbarské metody a skutky, které vedly k tomuto krveprolití a které nelze ničím ospravedlnit. Občané naší země jsou v této chvíli s Vámi," napsal Klaus norskému králi Haraldu V. v kondolenčním dopise.
Z Breivikova manifestu také vyplynulo, že v srpnu 2010 byl ve fázi, kdy si chtěl obstarat zbraně a munici, a věnoval tomu několikadenní pobyt v Praze, zřejmě na přelomu srpna a září 2010.
Norská policie čelí kritice, že jí trvalo téměř hodinu, než dorazila na ostrov Utöya. Místní policisté dostali první informace o střelbě v 17.26 SELČ. V 17.30 událost nahlásili do Oslo, o pomoc ale formálně požádali až o osm minut později, v 17.38. Komando na ostrov lodí dojelo v 18.25. O dvě minuty později se jim Breivik bez odporu vzdal. Na dnešní 12. hodinu vláda vyhlásila minutu ticha.
(Zdroj: medifax, čtk, AP)