Americké banky se v posledních týdnech snaží odvrátit obavy z nákazy evropskou dluhovou krizí. Trhy se jim ale zatím moc přesvědčit nedaří, přestože zveřejňují více informací o svém relativně malém vystavení rizikovým evropským dluhopisům, než musejí. Investoři přesto nemají velkou důvěru v zajišťovací strategie velkých finančních ústavů ve Spojených státech, a akcie bank proto klesají. Informoval o tom deník The Wall Street Journal (WSJ).
O tom, kolik drží portugalských, irských, italských, řeckých a španělských dluhopisů v posledních zprávách regulačním úřadům informovala jak společnost J.P. Morgan Chase, tak (98,56 USD, -3,05%) a (15,89 USD, -2,87%). V předchozím čtvrtletí přitom informace o případných ztrátách, které jim kvůli těmto cenným papírům hrozí, neuváděly s tím, že jsou dobře zajištěné.
Ze zveřejněných údajů vyplývá, že potenciální ztráty jsou obecně tak nízké, že by o nich banky ani informovat nemusely. Vzhledem k negativní náladě na trhu ale podle WSJ ani tyto nové informace nesnížily tlak na trhu. Minulý týden tak například kvůli čerstvým obavám z vývoje v Itálii ve středu klesly akcie banky o devět procent. Akcie pak poprvé za poslední tři týdny skončily obchodování pod 100 dolary.
Firmy z Wall Streetu skutečně drží výrazně méně rizikových státních dluhopisů než jejich evropské protějšky. Investoři je přesto pozorně sledují kvůli nedávnému pádu americké společnosti MF Global Holdings, jež právě do těchto cenných papírů vložila značné prostředky.
Obavy trhů podle WSJ prohlubují nástroje, kterými se banky zajišťují. Jsou to takzvané swapy úvěrového selhání (CDS), jakési pojistky pro případ nesplácení dluhopisu. Investoři se obávají, že by v případě neschopnosti některé z problémových evropských zemí splácet své závazky nemuselo být dost peněz na výplatu těchto pojistek, podobně jako tomu bylo během nedávné finanční krize.
Investoři se tak velmi zajímají o důkazy, zda finanční firmy nejsou nadměrně vystaveny slabším evropským ekonomikám a zda se příliš nespoléhají na zajištění, které by se mohlo v okamžiku zhroutit. "Nacházíme se v éře silné skepse trhů ohledně bilancí finančních institucí," podotkl Herb Lurie z investiční společnosti Guggenheim Partners, jež má aktiva ve výši 125 miliard dolarů (zhruba 2,4 bilionu Kč). "Pokud chcete být pro investory optimálně důvěryhodný, musíte jim odhalit co nejvíce informací," dodal.
J.P. Morgan Chase tak v nedávné době informovala o výši svého vystavení vůči pěti problémovým evropským zemím a výši aktiv a cenných papírů, jimiž se vůči němu jistí. také informovala o celkovém vystavení těmto státům. Zveřejnila i údaj o případné čisté ztrátě, což je celková hrozící ztráta minus zajišťovací nástroje.
Právě na rozdíl mezi těmito údaji, který může činit miliardy dolarů, se někteří pozorovatelé trhů zaměřují. Zvláště v Evropě totiž banky tvrdí, že nižší údaj o čisté ztrátě vypovídá o jejich zdraví. Někteří analytici a investoři o tom ale pochybují. Podle nich je tento údaj zkreslující, protože panuje velké riziko, že partner zajišťující banku nebude schopný dostát svým závazkům. Ztráta by pak byla mnohem vyšší.
K nejistotě na trzích přispívá i to, že vzhledem k evropskému záchrannému plánu z minulého měsíce se neočekává, že budou vypláceny CDS na řecké dluhopisy. Držitelé těchto úvěrových derivátů nedostanou žádné peníze, přestože dohoda, k níž dospěly státy eurozóny, odepíše polovinu řeckého dluhu, což se podle některých účastníků trhu de facto rovná bankrotu.
Věřitelé se ale odpuštění poloviny řeckého dluhu účastní dobrovolně, a tak dohoda záměrně technicky nepředstavuje bankrot, při kterém by byl nárok na čerpání pojistného z CDS. Pro řadu banky to ale může znamenat, že nástroj, na němž postavily svou zajišťovací strategii, nemusí být účinný. Pro by takový vývoj u všech problémových evropských dluhopisů, které drží, například znamenal ztrátu 1,9 miliardy dolarů.