Aktualizováno Nejlepším řešením současné dluhové krize a nástrojem stabilizace evropského trhu dluhopisů by podle zprávy Evropské komise mohly být společné "eurobondy", které by plně nahradily emise národních dluhopisů. O zprávě regulátora Evropské unie v tomto duchu hovoří jak britský list Financial Times a tak německý deník Süddeutsche Zeitung. Obě média se shodují i v tom, že tato zpráva obsahující trojici možných variant řešení měla oficiálně spatřit světlo světa již ve středu. Již o den později by o návrhu měly jednat evropské politické špičky.
Vytvoření společně krytého "dluhopisu stability" by podle Komise zajistilo, že by všechny země eurozóny mohly bez problémů uspokojovat své finanční potřeby. Komise si dokonce od "eurobondu" slibuje, že se stane konkurentem amerických státních dluhopisů, které fungují jako globální měřítko dlouhodobých úrokových sazeb.
Vydávání "eurobondů" jako plné náhrady národních dluhů má zpráva jako jednu ze tří možností. Komise připouští, že takovýto krok by si vyžadoval rozsáhlé změny ve smlouvě o Evropské unii, což by znamenalo odklad realizace skutečných emisí o celé roky.
Šéf Evropské komise José Manuel Barroso ve středu podle informací listu Süddeutsche Zeitung předloží plán. Barroso přitom prý počítá s tím, že i německá kancléřka Angela Merkelová, která opakovaně zavrhla myšlenku eurobondů, už musela pochopit, že Evropský fond finanční stability (EFSF) sám o sobě na řešení dluhové krize eurozóny nestačí.
Berlín několikrát upozornil v spojitosti se společným evropským dluhopisem na riziko morálního hazardu. Německo se jako nejsilnější země Evropy bojí, že by si zadlužené země mohly rozsáhle půjčovat za nízké úroky a nic by je nenutilo k ozdravování státních financí. Země periferie eurozóny by se prý vlastně staly "černými pasažéry" Německa a dalších finančně zdravých zemí s nejvyššími úvěrovými ratingy.
EK ale podle Financial Times věří, že návrhy přísných pravidel pro rozpočty a důkladný centrální dohled nad nimi Německo nakonec přesvědčí, aby na eurobondy kývlo. Brusel by tím získal rozsáhlé pravomoci nad národními rozpočty. Jeden z návrhů předpokládá, že unijní úřady budou uvalovat na země, které jsou v rozpočtových problémech, "určitou formu nucené správy", napsal list.
"Obsluha Stabilizačních dluhopisů, nebo přesněji platby úroků ze společného dluhu by neměly být za žádných podmínek zpochybněny," cituje z dokumentu EK agentura Reuters. "Jednou z možností, jak toto zajistit, by bylo svěřit rozsáhlé kontrolní pravomoci na úrovni EU pro případ vážných ekonomických otřesů, včetně možnosti umístit neúspěšný členský stát pod nějakou formu 'správy'."
Další možností by podle Reuters bylo zavedení požadavku, aby členské země nejprve splácely prostředky ze společných dluhopisů, než utratí peníze v domácím rozpočtu. "Stabilizační dluhopisy by poskytly robustnější kolaterál všem bankám v eurozóně, a omezily by jejich zranitelnost vůči zhoršujícímu se hodnocení závazků jednotlivých členských zemí," vysvětluje výhody EK.
Podle informací německého deníku Süddeutsche Zeitung by po středečním zveřejnění zprávy Komise měli ve čtvrtek o návrzích Evropské Komise ve Štrasburku jednat německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a nový italský premiér Mario Monti.
(Zdroj: ČTK, Financial Times, MediaFax, Süddeutsche Zeitung)