Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Tavící se jádro?

Tavící se jádro?

21.11.2011 18:07

Klíčovým a široce komentovaným jevem minulého týdne bylo posouvání tržní nedůvěry v eurozóně směrem k jejímu jádru. Na prvním obrázku (výnos 10letých dluhopisů) si mimo jiné všimněme, jak francouzské bondy dlouho fungovaly jako bezpečné aktivum – jejich ceny rostly (výnosy klesaly), pokud se zhoršoval výhled/rostla averze k riziku a naopak. Chovaly se tedy stejně, jako německé Bundy, i když s určitou marží. Během několika dní se ale z „bezrizikového aktiva“ stalo aktivum rizikové. Nechci přehánět význam tohoto jevu, jasně ale ukazuje, že nic není nastálo. Trochu to připomíná výrok Carmen Reinhart o tom, že „sazby jsou nízko a pak najednou nejsou“. Ta se ale pokoušela vystihnout „fundament“ situace v USA.

Druhý graf ukazuje spready jádrových zemí k Bundům. Podobně jako u Francie se situace zhoršila u našich jižních sousedů, směr vzhůru nabraly, zatím spíše symbolicky, i Nizozemí a Finsko.

jadro1

Podívejme se tedy krátce na to, jak zlá situace ohledně fundamentu je, pomohou nám projekce Danske Bank. Pro rychlejší orientaci jsem vyznačil zaznamenaný a očekávaný růst HDP a pak „velkou dluhovou trojku“ – veřejný rozpočet, dluh a běžný účet, vše relativně k HDP.

jadro2

Německá ekonomika silně zbrzdí, rozpočtové deficity jsou nízké a klesnou, obrací se tedy dynamika „průměrného“ dluhu. A země je schopna dosahovat vysokých přebytků běžného účtu – tj. je konkurenceschopná a zboží i úspory vyváží (což má plusy u dluhu, ale i mínusy). Finsko je podobné s tím, že jeho dluhy i přebytky běžného účtu jsou nižší. Máme tedy „benchmark“ zdravého jádra.

Francie, Itálie ani Španělsko nejsou schopny přebytků běžného účtu dosáhnout (viz např. „Třista z místa“). Itálie má vysoký dluh ale rozpočtové deficity tlačí razantně dolů, u Španělska a Francie to tak rychle nejde. Itálie pravděpodobně spadne do recese (částečně druhá strana mince razantních úspor), Francie a Španělsko se budou pohybovat na její hraně. Důvod, proč by měla Francie výrazně vyčnívat nad Itálií a Španělskem, je zde těžko hledat.

Všimněme si, že francouzským „deficitním“ číslům jsou podobné USA; mají ale na jednu stranu vyšší dluh, na stranu druhou vyšší očekávaný růst. A hlavně svou centrální banku. Vidíme tak určitý paradox – teoretická možnost neomezeného „tištění peněz“ (promiňte ten zavádějící výraz) znamená výhodu a status méně rizikového aktiva (např. UK vs Španělsko). A zajímavou kombinací je samozřejmě i bezpečné útočiště Japonsko s obrovským dluhem i rozpočtovými deficity, ale také přebytky běžného účtu (dostatečnými domácími úsporami) a vyšším očekávaným růstem (i když zde si jsem asi nejméně jist).

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data