Aktualizováno Dopady současné dluhové krize eurozóny na českou ekonomiku by neměly být horší než dopady světové finanční krize v roce 2008. Na mezinárodní vědecké konferenci Česká a světová ekonomika po světové krizi to dnes řekl guvernér České národní banky Miroslav Singer. Za příznivou považuje okolnost, že v ČR nehrozí spirála šoku mezi finančním sektorem, reálnou ekonomikou a rozpočtem.
Hlavní dopady krize by stejně jako při té minulé byly kvůli otevřenosti české ekonomiky na její zahraniční obchod, řekl Singer. Důvodem pro optimismus je podle něj to, že tuzemský finanční sektor je v dobré kondici. "Jsme přesvědčeni o jeho vysoké odolnosti proti šoku. Očekáváme, že by podobně jako před třemi lety mohl působit i trochu jako tlumič," dodal. Stejnou roli tlumiče může prý mít v určité míře i kurz koruny. Jeho určité znehodnocení v posledních týdnech může mírně napomoci cenové konkurenceschopnosti českých vývozců, poznamenal.
Na rozdíl od krize před třemi lety po pádu americké banky Lehman Brothers podle něj nyní chybí moment překvapení. "Pád Lehman Brothers byl pro většinu trhu překvapením. Oproti tomu dnes se o krizi mluví několik měsíců, rozebírají se různé příčiny, scénáře. To znamená, že krize by neměla být takovým překvapením. To dává naději na to, že by její průběh mohl být mírnější," uvedl guvernér.
Současná hospodářská krize v Evropě je výrazná, budoucnost je zatížena četnými riziky, které v posledních týdnech dramaticky rychle rostou, upozornil Singer. Hospodářský růst se ve většině evropských zemí pravděpodobně zastavil, množí se příznaky možnosti budoucí recese. "Jsme svědky toho, že se dluhová nákaza z periferie eurozóny dostala do jejího jádra, že se dosavadní jistoty stávají nejistotami," podotkl.
Členka bankovní rady Eva Zamrazilová na konferenci k finančnímu vzdělávání varovala, že ačkoli je zadlužení tuzemských domácností ve srovnání se zeměmi eurozóny zhruba poloviční, domácnosti v ČR jsou ve srovnání s těmi v zemích platících eurem podstatně chudší, což znamená vyšší riziko, že upadnou do dluhové pasti a nebudou schopny své úvěry splácet.
Průměr zadlužení domácností v poměru k hrubému domácímu produktu v EU činí necelých 55 procent. Finanční aktiva domácností v zemích eurozóny pak podle Zamrazilové přesahují 200 procent hrubého domácího produktu. V ČR je obdobný podíl zhruba 80 procent. "Když tyto čísla dám dohromady, tak to zadlužení je vzhledem k majetku vyšší než v těch vyspělých zemích. A pochopitelně se tak dostávají do dluhových pastí," uvedla Zamrazilová.
Zadluženost domácností podle údajů ČNB přesahuje v současnosti 1,1 bilionu korun. Hypoteční úvěry má zhruba 15 procent domácností, spotřebitelský úvěr má přibližně čtvrtina domácností. "Vývoj úvěrů domácností finanční stabilitu bank zatím neohrožuje, bude ale problémem sociálním," uvedla Zamrazilová. Předluženost domácností se totiž během krize přenáší i do středněpříjmových skupin. Za předluženou domácnost se považuje taková, jejíž náklady na splácení dluhů převyšují 50 procent čistého příjmu po odečtení nezbytných výdajů.
Tuzemské banky v letošním roce podle Zamrazilové zaznamenávají nárůst nových úvěrů na bydlení, zatímco spotřebitelské úvěry stále klesají. Objem nebankovních úvěrů domácnostem v posledních dvou letech podle Zamrazilové po předchozím prudkém růstu na zhruba 140 miliard korun klesl na téměř polovinu.
Česká národní banka k tuzemskému bankovnímu sektoru uvedla, že tuzemské banky financují poskytnuté úvěry z tuzemských vkladů a nepotřebují úvěry financovat ze zahraničí. Poměr úvěrů ke vkladům činí v českém bankovním sektoru v současnosti 73 procent, což je jedna z nejnižších hodnot v Evropské unii. „České banky jsou převážně čistými věřiteli evropských bankovních skupin, které jsou vlastníky většiny českých bank. Domácí bankovní sektor jako celek má kladnou čistou zahraniční pozici ve výši zhruba šest procent hrubého domácího produktu," uvedla ČNB.
ČNB v základním scénáři nové prognózy počátkem listopadu výrazně zhoršila odhad růstu tuzemské ekonomiky pro příští rok na 1,2 procenta z předchozích 2,2 procenta. V alternativním scénáři, která již považuje za pravděpodobnější, ovšem centrální banka počítá se zpomalením růstu eurozóny téměř k nule a s pomalejším posilování kurzu koruny. V takovém případě by tuzemská ekonomika v roce 2012 podle ČNB dokonce klesla o 0,4 procenta.
(Zdroj: ČNB, čtk)