Těžařská skupina Czech Coal chce v roce 2021 připojit do sítě novou uhelnou elektrárnu. Se správcem přenosové soustavy ČEPS uzavřela smlouvu o přidělení kapacity na výkon 660 megawattů. Elektrárna za zhruba 30 miliard korun by mohla stát u lomu Vršany na Mostecku. Jedna z největších investic v regionu by vytvořila až 300 nových pracovních míst. ČTK to řekla mluvčí skupiny Czech Coal Gabriela Sáričková Benešová. Za nepřijatelný záměr z hlediska životního prostředí považuje stavbu uhelné elektrárny organizace Greenpeace.
Smlouvu na budoucí připojení uzavřel ČEPS s těžařskou skupinou na základě vypracované studie možnosti připojení, řekla ČTK mluvčí ČEPS Zuzana Dvořáková. Původně se mluvilo o výkonu až 1320 megawatt. "Velikost nové elektrárny je navrhována s ohledem na dostupnost uhlí po celou dobu její životnosti, a to výhradně hnědého uhlí s nižší výhřevností z lomu Vršany," uvedla Benešová.
Výstavbou moderní elektrárny chce Czech Coal podle Benešové co nejlépe využít energii z méně kvalitního hnědého uhlí. "S novou technologií lze v sousedství lomu dosáhnout účinnosti výroby elektřiny kolem 45 procent," zdůraznila mluvčí.
Proti elektrárnám v Ústeckém kraji dlouhodobě protestují zástupci ekologických organizací. "Je to z hlediska životního protředí nežádnoucí investice. Do procesu jejího schvalování se vložíme ve chvíli, kdy bude na stole změna územního plánu a žádost o vlivu stavby na životní prostředí," řekl ČTK Jan Rovenský z organizace Greenpeace. "Ústecký kraj v minulosti deklaroval, že nechce žádné nové zdroje znečištění, za rok jsou krajské volby, právě toto může být jedním z hlavních volebních témat. Uvidíme, jak se k tomu kraj postaví," doplnil Rovenský.
Nové technologie pro čištění kouřových spalin i možnost oddělení CO2 a jeho ukládání zajistí podle Benešové výrazné snížení emisí v kraji, a to zvláště po odstavení dožívajících elektráren. Výhodou podle ní je i plánované umístění elektrárny u lomu, čímž by se zkrátila dopravní cesta pro uhlí i zbytky po spálení. "Z elektrárny bude možné též dodávat tepelnou energii pro vytápění a přípravu teplé vody, pokud o ni blízká města budou mít zájem," doplnila Benešová.
Skupina nyní připravuje studii o vlivu stavby na životní prostředí, žádost o státní autorizaci a návrh na změnu územního plánu. "Zkušenost od sousedů v Německu a Polsku, kde se v současné době hnědouhelné elektrárny staví, ukazuje, že od záměru do zprovoznění je třeba počítat s lhůtou osmi až deseti let," přiblížila Benešová. "Hovořit o konkrétním termínu zprovoznění je proto v tuto chvíli ještě předčasné," doplnila.
Jedna z největších investic v regionu by vytvořila podle mluvčí přibližně 300 pracovních míst a další pracovní příležitosti v průběhu výstavby. Benešová dodala, že porovnáním s náklady na výstavbu uhelných elektráren v Evropě, Asii i Severní Americe se ukazuje, že cena takové stavby je kolem třiceti miliard korun.