Aktualizováno Možná v řádu dní bude dokončena dohoda o paktu rozpočtové disciplíny, na jehož vzniku se dohodli lídři EU na prosincovém summitu. Podepsána by pak měla být ještě v lednu, nejpozději v březnu, uvedla německá kancléřka po jednání s francouzským prezidentem Sarkozym. Oba státníci také uvedli, že chtějí, aby Řecko setrvalo v eurozóně, avšak že musí naplnit říjnová ujednání, což znamená dohodu s privátními věřiteli na odpisu a směně dluhu. Obě země, tedy Německo i Francie, hodlají nadále v příštích týdnech a měsících tlačit na prosazení daně z finančních transakcí, kterou vyjádřila odhodlání na úrovni EU blokovat Velká Británie ústy premiéra Camerona.
"Je velká šance, že dluhovou brzdu a vše, co s tím souvisí, bychom mohli podepsat už v lednu, nejpozději ale v březnu," řekla kancléřka. Sarkozy posléze jako termín uvedl 1. března. Na vzniku paktu o rozpočtové stabilitě se vedoucí evropští politici dohodli na posledním summitu 8. a 9. prosince v Bruselu. Prostřednictvím vznikající mezivládní dohody zemí eurozóny, k nimž by se mohly přidat i další nečlenské země eurozóny s výjimkou Velké Británie, chtějí posílit rozpočtový dohled, zavést automatické sankce za porušování fiskálních limitů a zakotvit v právních řádech jednotlivých států pravidlo vyrovnaných strukturálních rozpočtů. Opatření mají podle názoru evropských státníků zabránit opakování vážných dluhových problémů, s nimiž se v současnosti potýkají některé státy eurozóny.
Merkelová a Sarkozy se dnes v Berlíně sešli poprvé v letošním roce, aby konzultovali přípravy na mimořádný summit EU 30. ledna, který se bude této otázce pravděpodobně také věnovat. Merkelová po schůzce uvedla, že podporuje vytvoření daně z finančních transakcí na úrovni celé EU či eurozóny poté, co je Francie připravena ji zavést „na vlastní pěst".
Merkelová a Sarkozy volají po rychlejším zahájení fungování stálého záchranného fondu eurozóny ESM (od poloviny roku 2012), stávajícímu fondu EFSF by podle nich pomohlo zapojení Evropské centrální banky. K Řecku Merkelová zopakovala, že pomoc jemu je jedinečná a neopakovatelná u jiné země. „Druhý program pomoci, který zahrnuje také směnu dluhu privátními věřiteli (která má pomoci je snížení dluhu na 120 % HDP z cca 160 % HDP), musí být realizován rychle, jinak nebude možné vyplatit další tranši pomoci. Řecko chceme uvnitř eurozóny, země ale musí zavést to, na čem se dohodla s Trojkou,“ uvedla Merkelová. Athanasios Orphanides za ECB a řeckou centrální banku minulý týden přitom uvedl, že jednání se soukromým sektorem váznou, poradce německé kancléřky Merkelové pak hovořil o tom, že 50% odpis privátně drženého dluhu, ve kterém spočívá v říjnu dojednaná dohoda, je nedostatečný (pro budoucí zvládnutí dluhu Řeckem).
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, čtk, DPA, mediafax)