Aktualizováno Americký prezident Barack Obama dnes zaslal Kongresu návrh rozpočtu na fiskální rok 2013, který začne v říjnu. Počítá se v něm s výdaji 3,8 bilionu dolarů a schodkem kolem 900 miliard dolarů, který znamená další navýšení obřího dluhu země. Šéf Bílého domu chce rozpočtem podpořit růst ekonomiky, která podle něj po nedávné hluboké recesi nabývá na síle. Zároveň požaduje vyšší daně pro nejbohatší Američany. Návrh má nicméně minimální naději na schválení v Kongresu.
Obama počítá s podporou infrastruktury, počínaje výstavbou nových dálničních tahů a konče modernizací škol. Prezident také chce více peněz pro učitele. Daňovými úlevami hodlá podpořit firmy, které budou ve Spojených státech vytvářet nová pracovní místa. Na tvorbu míst a infrastrukturu by v rozpočtu celkem mělo jít kolem 800 miliard dolarů.
Obama zopakoval svůj dlouhodobý požadavek vyšších daní pro nejbohatší Američany, kteří by podle něj měli platit nejméně třicetiprocentní daň z příjmu. Prezident také chce vyšší daň z dividend. Pokud by tato opatření prošla Kongresem, vyneslo by to americké státní pokladně podle odhadů 1,5 bilionu dolarů za deset let.
"Při tvorbě rozpočtu jsme se řídili myšlenkou, že naší zemi se vždycky dařilo, když každý měl spravedlivou příležitost. Návrh odmítá pojetí ekonomiky, kde se každý stará jen o sebe, které přispělo k prohloubení propasti mezi nejbohatšími a nejchudšími Američany," řekl.
Šéf Bílého domu chce, aby od příštího roku pro rodiny s příjmy nad 250.000 dolarů ročně a jednotlivce vydělávající nad 200.000 dolarů ročně již neplatily daňové úlevy schválené za jeho předchůdce George Bushe. Znamenalo by to, že nejvyšší sazba pro daň z příjmu by se zvýšila ze 35 procenta na 39,5 procenta. Daň z dividend a kapitálových výnosů by vzrostla z 15 procent na 20 procent. Američané s příjmy nad milion dolarů by pak podle prezidentových představ měli v každém případě platit nejméně třicetiprocentní daň z příjmu.
Obama rovněž uvedl, že v návrhu hodlá bojovat i obřími deficity amerických rozpočtů. Podle něj by se za deset let měly snížit o čtyři biliony dolarů. Schodek 900 miliard dolarů plánovaných na příští rok je ale opět vysoký a výdaje v něm podle agentury Reuters přispějí během následující dekády o růst deficitu o šest bilionů dolarů.
"Obamův rozpočet počítá s vyšším státním zadlužením," napsal deník The Washington Post. V roce 2021 by podle něj státní dluh Spojených států narostl na téměř 19 bilionů dolarů, což je o jeden bilion více, než Obamova vláda odhadovala dříve. I další americká média se shodují, že návrh zaměřený hlavně na výdaje pro boj s deficitem příliš nedělá, i když Obama mluví o citlivých škrtech. S menším rozpočtem se bude muset smířit armáda, která dostane meziročně o procento méně. Méně peněz bude vyčleněno i na vesmírné programy.
Návrh šéfa Bílého domu je nicméně s největší pravděpodobností určen jen voličům, kteří budou na začátku listopadu rozhodovat, zda jej v úřadu ponechají i v dalším období. Republikáni, kteří ovládají jednu komoru Kongresu, již dali najevo, že návrh odmítnou. Obamu dlouhodobě kritizují jako rozhazovačného politika, který lehkomyslně zvyšuje zadlužení země. "Obamův rozpočet je urážkou amerického daňového poplatníka," poznamenal například dosavadní favorit republikánského klání o nominaci na prezidenta Mitt Romney.
Zadlužení Spojených států dosahuje asi 15 bilionů dolarů (více než 287 bilionů Kč). V posledních čtyřech letech se deficit rozpočtu vždy pohyboval nad hranicí jednoho bilionu dolarů, což je podle většiny ekonomů jen stěží udržitelné. Letošní deficit má ještě činit asi 1,33 bilionu dolarů, což by představovalo zhruba 8,5 procenta hrubého domácího produktu.