Podle posledního průzkumu Merrill Lynch, který byl proveden mezi investičními manažery, je v případě Číny tvrdým přistáním situace, kdy se růst dostane pod 7 %. Jen 8 % z manažerů se nyní domnívá, že k takovému vývoji dojde. Ale na to, jak moc se o tvrdém přistání čínské ekonomiky hovoří, je jeho definice dosti nejasná. Například S&P hovoří o „středně tvrdém“ přistání, které by znamenalo 7% růst HDP a o „nejtvrdším“ přistání, které by odpovídalo 5% růstu. První možnost by přitom měla mít 25% pravděpodobnost a druhá 10% pravděpodobnost. Nomura zase za tvrdé přistání považuje čtyři čtvrtletí s průměrným růstem HDP menším než 5 %.
Jsou tu ale další odhady. Ekonom Gary Shilling definuje tvrdé přistání jako růst menší než 6 % a bývalý zástupce PBoC se zase domnívá, že růst HDP menší než 7 % znamená krizi. Zřejmě ale můžeme říci, že pro většinu představuje tvrdé přistání takový růst, při kterém se objeví sociální nepokoje, nebo se roztočí spirála prohlubujícího se zpomalení a klesající poptávky. Stephen Green ze Standard Chartered pak poukazuje na to, že situaci navíc komplikují nespolehlivá data, která vláda zveřejňuje. Podle jeho názoru není s dostupnými informacemi možné odhadnout, kolik pracovních míst se při daném růstu tvoří a kolik jich zaniká. Pokud totiž růst probíhá zejména ve službách, tvoří se mnohem více pracovních míst, než pokud roste například produkce oceli.
Hlavní ekonom Nomury pro Asii Rob Subbaraman se domnívá, že růst potenciálního produktu v Číně zpomaluje, což je částečně odrazem demografického vývoje. Tvrdým přistáním by pak byl ještě před deseti lety růst klesající pod 7 %, pokles potenciálního produktu ale znamená, že tvrdé přistání představuje spíše úroveň 5 %. Takový růst v Číně je to samé, jako 2 – 4% pokles ekonomiky v USA. Tento nízký růst by však musel v průměru trvat nejméně čtyři čtvrtletí. Pak by vznikl dlouhodobější problém s nezaměstnaností.
Nicholas Lardy z Peterson Institute se nedomnívá, že krátkodobé zpomalení růstu mezd by vyvolalo sociální nepokoje. Na to by bylo třeba dlouhodobějšího pomalého růstu mezd. Největší riziko pro čínskou ekonomiku představuje podle jeho mínění několikaleté zpomalení. I zhruba 7% růst by pak měl „výrazné důsledky pro Čínu i globální ekonomiku“.
(Zdroj: FTAlphaville)