Americký prezident Barack Obama chce snížit horní sazbu podnikové daně patřící k nejvyšším v rozvinutém světě ze 35 na 28 procent. Zároveň ale hodlá odstranit výjimky, díky nimž v současnosti mnoho velkých amerických firem zdaňuje své zisky mnohem nižší sazbou. Nový systém by podle americké administrativy měl být spravedlivější a zvýšit výnosy. Zároveň by měl posílit i konkurenceschopnost společností ze Spojených států ve světě. Informovala o tom dnes americká média.
"Navrhovaná změna vyrovná podmínky pro firmy a umožní vládě vybírat více peněz a zároveň podporovat ekonomický růst," uvedl minulý týden ministr financí Timothy Geithner. Americká média ale prosazení reformy nedávají příliš veliké šance, byť republikáni dlouhodobě požadují nižší daně pro firmy. Změna se přesto s největší pravděpodobností stane obětí politického boje.
Firemní daňovou sazbu v USA naposledy změnil prezident Ronald Reagan v roce 1986. Daně tehdy podnikům zvýšil. Experti se přitom shodují, že daňové zákony pro podniky změnu naléhavě potřebují, protože jsou zatížené příliš velkým počtem výjimek. Právě ty by se ale mohly stát kamenem úrazu při prosazovaní daňové reformy. Společnosti, které by odstranění výjimek poškodilo, se mu nepochybně budou všemi silami bránit.
Americké ministerstvo financí daňové změny pro firmy připravovalo dva roky. Podle deníku The (7,12 USD, 1,42%) v ní mimo jiné poprvé navrhuje minimální daň pro zahraniční zisky nadnárodních firem sídlících ve Spojených státech. Hodlá je tak odradit od "účetních her spočívajících v přesunech zisků do zahraničí" a vyhýbání se zdanění v USA. Americká vláda také chce podporovat výrobu v USA. Pro ni by horní daňová sazba byla dokonce 25 procent.
Právě takovou sazbu většinou zmiňují jako ideální zástupci amerických firem. Stěžují si přitom na to, že pětatřicetiprocentní daň patří k nejvyšší na světě, a proto je znevýhodňuje v mezinárodní konkurenci. Nezávislí odborníci nicméně podle The upozorňují na to, že americké korporace obvykle díky různým výjimkám a úlevám platí jen o něco mírně vyšší daně než jejich protějšky z rozvinutých zemí.
Nedávný průzkum navíc ukázal, že z 500 největších firem ve Spojených státech jich 115 odvádělo ze svých zisků méně než 20 procent. V roce 2008 pak nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu zjistil, že 55 procent velkých amerických podniků v předchozích sedmi letech alespoň jeden rok neplatilo žádné daně. Nedávno pak úřad uvedl, že firmy v uplynulém finančním roce, jenž skončil v září, platily nejnižší daně v poměru k jejich ziskům z aktivit v USA za 40 let. V průměru šlo o 12,1 procenta.
Americké firmy ve fiskálním roce 2011 na daních ze zisků zaplatily 181 miliard dolarů. Šlo o 7,9 procenta všech příjmů federální pokladny a 1,2 hrubého domácího produktu země. Obamova vláda přitom předpokládá, že by přijetí reformy znamenalo navýšení příjmů státní poklady na 430 miliard dolarů v roce 2014. Šlo by o 13,4 procenta výnosů federální vlády a 2,5 procenta HDP.