Ministři financí eurozóny dnes na jednání v Bruselu rozhodli o spuštění druhého záchranného programu půjček pro Řecko ve výši 130 miliard eur. Po jednání to řekl šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. Formálně to bude podle něj ztvrzeno ve středu.
"Rozhodli jsme o spuštění druhého řeckého programu," řekl Juncker. "Je to pro Řecko druhá šance, která nesmí být propásnuta," dodal. Juncker rovněž prohlásil, že řecký dluh se v roce 2020 sníží na 117 procent hrubého domácího produktu, tedy pod úroveň 120 procent HDP označenou Mezinárodním měnovým fondem (MMF) za hranici udržitelnosti. Původně se v souvislosti s druhým balíkem hovořilo o snížení na úroveň 120,5 procenta HDP.
Na druhém záchranném balíku půjček ve výši 130 miliard eur se bude kromě eurozóny podílet i Mezinárodní měnový fond (MMF). O výši zapojení MMF se teprve bude rozhodovat. Šéfka MMF Christine Lagardeová navrhla, aby čtyřletá půjčka od fondu činila 28 miliard eur. "Řecko bude členem eurozóny, ať se stane cokoli," podotkl také Juncker po jednání, které označil za velmi "nedramatické".
Pod tlak se na zasedání ministrů financí eurozóny dostalo Španělsko kvůli nesplnění cíle rozpočtového schodku v loňském roce a to zásadním způsobem. I ono ale na jednání částečně získalo a to uvolnění limitu pro rozpočtový schodek v letošním roce.
Španělsko, které je jednou z největších ekonomik eurozóny a u něhož panují obavy z možnosti rozšíření řecké dluhové nákazy, mělo letos deficit dostat pod 4,4 procenta HDP. Madrid ale už řekl, že se to nepodaří a jeho cílem v nynější době, kdy se zemi hospodářsky zrovna nedaří, bude schodek 5,8 procenta HDP. Ministři financí nakonec rozhodli, že cíl Španělska pro letošek by měl být mírnější. Letos by měl činit 5,3 procent HDP. To znamená, že Madrid bude muset najít další úspory ve výši 0,5 procenta HDP.
Loni na místo šesti procent dosáhl schodek rozpočtu 8,5 procenta. Španělé nicméně stále tvrdí, že v příštím roce už jejich země dosáhne schodku nižšího, než je kýžená hranice tří procent HDP, a že tím splní i konečný termín, který na to od EU dostalo.
"Španělská pozice je taková, že se změnily dvě věci. První: loňský rok byla odchylka ve výši 2,5 procenta u veřejných rozpočtů. A druhá: podmínky, co se ekonomického růstu týká, se výrazně změnily," citovala agentura Reuters už před jednáním španělského ministra hospodářství Luise de Guindose.
Evropská komise očekává, že po loňském růstu o 0,7 procenta letos španělská ekonomika o procento propadne. Spíše než na problém s nedosažením letošního cíle se tak ministři zaměřovali na to, aby Madrid snížil deficit pod kýžená tři procenta v příštím roce.
Problém s Řeckem se díky dohodě o seškrtání dluhů soukromým sektorem zdá být alespoň na chvíli utlumen, avšak existují obavy, aby se potíže nepřelily do dalších zemí. Právě Španělsko je experty v tomto směru často citováno. "Očekáváme, že Španělsko dosáhne svých rozpočtových cílů v roce 2013 a že jich dosáhnout chce," řekl Juncker s tím, že důležitější než letošní deficit je to, aby se v příštím roce schodek dostal pod kýžená tři procenta.
V prosinci začala platit přísnější rozpočtová kritéria. Ta pro země eurozóny, které překračují deficit tří procent HDP a zároveň neplní stanovené cíle na jeho snížení pod tuto mez, počítají s možností uvalení finančních sankcí. Tato hrozba se tak nyní vznáší nad Španělskem. "Španělsko se musí snažit," řekla rakouská ministryně financí Maria Fekterová. Podle ní je třeba být přísný v posuzování dodržování fiskálních pravidel. Ale i ona se zaměřila více na cíl pro příští rok, než na ten pro letošek. "Budeme muset načrtnout plán se Španělskem, aby se zabránilo nadměrnému rozpočtu v roce 2013.
(Zdroj: čtk, Bloomberg)