Program nově zvoleného ruského prezidenta Vladimira Putina, který v kampani slíbil výrazně navýšit sociální výdaje, dolehne pravděpodobně hlavně na ruské oceláře a neropné těžaře. Na trhu se spekuluje, že snižování daňové zátěže pro ropný sektor, nutné pro zachování stávající úrovně produkce strategicky významné suroviny, povede k výpadku příjmů státního rozpočtu, který bude muset být nahrazen z jiných zdrojů. Ty by Putin mohl najít právě v hutnickém, ocelářském a těžařském (mimo ropu a plyn) sektoru.
Podle Chrise Wafera z moskevské investiční banky Troika Dialog by vláda mohla zvýšit vybraným společnostem daně, aby tak mohla financovat nově vyhlášený program dostupného bydlení, vyšší penze a platy pro státní zaměstnance. Největší sumy dosud do státní kasy odváděly ropné koncerny; nyní by sazby mohly být srovnány pro všechny bez rozdílu zaměření. Mezi nejvíce postiženými by mohly být těžař uhlí a ocelář , ocelárny Novolipetsk Steel a obří zpracovatel hliníku Rusal.
Celkový účet za vyhrané prezidentské volby pro státní rozpočet v následujících šesti letech vyčíslila agentura Fitch na 160 mld. USD (4,8 bilionu RUB), což je podle ruských analytiků skromný odhad. Výzkumné centrum banky Sberbank spočítalo, že jen část slibovaného navýšení sociálních výdajů přijde státní pokladnu na 5,1 bilionu RUB. Ve Fitch varovali, že v případě Putinova vítězství bude agentura „podrobně sledovat“ snahy nové vlády o reformu ruské ekonomiky a snížení státních výdajů, přičemž „při absenci opatření směrujících k rozpočtové konsolidaci by výrazný a dlouhodobý propad cen ropy měl destruktivní vliv na ruskou ekonomiku a s vysokou pravděpodobností byl vedl ke snížení ratingu (BBB).“
Ruský parlament bude zanedlouho projednávat návrh na snížení vývozního cla na velmi těžkou ropu (s vysokým obsahem síry) využívanou k výrobě topných olejů, aby tak ropní těžaři byli motivováni k většímu využití stávajících ložisek, na nichž se těžba pomalu přestává vyplácet. V případě schválení by zákon mohl platit od 1. července.
Ložiska otevřená v době Sovětského svazu se již delší dobu vyčerpávají. Těžba v Chanty-Mansijské autonomní oblasti, kde se s vrtnými pracemi začalo v roce 1964 a která se na celkové produkci země podílí z poloviny, v roce 2010 klesla o 1,7 %. V dalších pěti letech se nepočítá s otevřením žádného většího naleziště. Ropné společnosti tak budou muset dostávat stále více ze stávajících vrtů.
Ropní producenti požadují výměnou za rozjetí nových projektů a větší investice do stávajících ložisek daňové úlevy. Stát tlaku v některých případech před pěti lety ustoupil, což viceprezident Lukoilu Leonid Fedun označil za jediný důvod, proč ještě těžba nezačala klesat. Další snižování exportních cel přišlo minulý rok a zvýšilo profitabilitu vyčerpávajících se ložisek, což pomohlo k překvapivě vysoké produkci v roce 2011. Troika Dialog letos počítá s pokračováním trendu minimálního růstu a předpovídá produkci úrovni na 10,4 mil. barelů za den.
Dalším sektorem, který se nachází pod velkým tlakem státu, je energetika a poskytovatelé komunálních služeb všeobecně. Putin v lednu nařídil zmrazení cen elektřiny, vody a plynu, a to až do července. Státem vlastněné elektrárny jako Inter RAO UES nebo RusHydro přitom potřebují prostředky pro investice do zastaralé infrastruktury. „Společnosti v tomto sektoru se kvůli obavám spojeným s regulací obchodují velmi levně v porovnání s mezinárodní konkurencí, ale bylo by mylné je teď kupovat s tím, že za nedlouho dojde ke změně tarifů nebo jejich uvolnění,“ tvrdí Weafer.
(Zdroj: Bloomberg, Vedomosti, Kommersant)