Jednou z prvních odlišností je místní příslušnost k trestnímu stíhání firmy. Primárně je pro korporace určující pravidlo dle trestního řádu, tj. že se řízení koná u toho soudu, v jehož obvodu byl delikt spáchán. Dále však podle nového zákona platí, že nelze-li místo činu zjistit, případně byl zločin spáchán v cizině, koná se řízení u toho soudu, v jehož obvodu má obviněná zahraniční osoba svůj podnik nebo organizační složku. Pokud se ani tak nedá místo činu zjistit (což by v případě našich firem mělo být pouze ojedinělé) nebo se nachází mimo území ČR, bude se řízení konat u soudu, v jehož obvodu vyšel čin najevo.
Vina firmy a člověka vždy jen samostatně
V případě, že bude existovat objektivní souvislost mezi deliktem korporace a člověka a zároveň tomu nebudou bránit důležité důvody, lze provést takzvané společné řízení. Odpovědnost firmy a jednotlivce se ale bude posuzovat vždy samostatně. Jinak řečeno, jakékoli rozhodnutí o vině či nevině člověka ještě neznamená vinu či nevinu právnické osoby, což samozřejmě platí i obráceně.
V průběhu konání společného řízení dává zákon při provádění procesních úkonů (například při výslechu svědků) přednost fyzické osobě. Obdobně platí, že v případě konání společného řízení se vyslechne při hlavním líčení a veřejném zasedání nejprve fyzická osoba a až poté zástupce firmy. Zákon upravuje i pořadí závěrečných řečí, když uvádí, že po závěrečné řeči státního zástupce, poškozeného, zúčastněné osoby, popřípadě jejich zmocněnců, mluví nejprve obhájce právnické osoby, poté zástupce právnické osoby, obhájce fyzické osoby a jako poslední fyzická osoba. Poslední slovo pak přednáší nejprve zástupce korporace a poté fyzická osoba.
„Předstižné vazbě“ se nevyhnou ani firmy
Z povahy právnických osob je zřejmé, že vůči nim těžko půjde užít institut vazby známý z trestního řádu. Proto zákonodárce upravil oproti dalším, běžně u lidí užívaným opatřením podle trestního řádu (předvedení, pořádková pokuta, zadržení, vydání a odnětí věci, zajištění peněžních prostředků na účtu banky, odposlech a dalších) ještě některá zvláštní zajišťovací opatření obdobná vazbě, která by měla firmám zabránit v pokračování či dokonání trestné činnosti. Firma bude buď omezena na svých aktivitách – formou dočasného pozastavení výkonu jednoho nebo více předmětů činnosti, nebo na svém majetku – díky omezení nakládání s majetkem korporace. To by mělo zabránit například tomu, že firma svůj majetek takzvaně vyvede a zmaří tím uložení peněžitého trestu. I pro zajišťovací opatření v případě firem ale nepochybně platí zásada přiměřenosti.
Právo na obhajobu
Aby firma mohla vystupovat v trestním řízení, je pro její procesní úkony zákonem stanovena speciální úprava procesní způsobilosti. Za korporaci tak v trestním řízení jedná statutární orgán, pověřený zaměstnanec, vedoucí jejího odštěpného závodu nebo jiné její organizační složky či prokurista. Právnickou osobu může v trestním řízení zastupovat na základě písemné procesní plné moci nebo udělené ústně do protokolu i zmocněnec. Osoba jednající jménem korporace, její zmocněnec, případně opatrovník ustanovený soudem vystupují v řízení vybaveni právy obviněného, ale také zatíženi určitými povinnostmi, jimiž je jinak podle trestního řádu zatížen obviněný - člověk.
I firmy mají samozřejmě zaručeno právo na obhajobu advokátem, zapsaným v seznamu advokátů České advokátní komory. Na druhou stranu nový zákon výslovně u právnických osob neumožňuje takzvanou nutnou obhajobu, a to proto, že ji trestní řád omezuje jen na lidi.
Další články seriálu:
Trestní odpovědnost firem: Od ledna po boku ostatních zemí Evropy
Trestní odpovědnost firem: Argumenty proti vetu Václava Klause
Trestní odpovědnost firem: České společnosti jako pachatelé trestných činů
Trestní odpovědnost firem: Velké změny na obzoru
Trestní odpovědnost firem: Kdy společnost odpovídá za „své“ lidi?
Trestní odpovědnost firem: Právní nástupce před postihem neuteče
Trestní odpovědnost firem: Od uveřejnění rozsudku až po „trest smrti“
Trestní odpovědnost firem: Co konkrétně obnáší jednotlivé tresty?
Trestní odpovědnost firem: Peněžité sankce pro korporace jsou palčivější než u lidí