Ačkoli americká centrální banka ponechala na svém březnovém zasedání klíčovou sazbu na historickém minimu a zároveň potvrdila, že tak hodlá činit minimálně do konce roku 2014, nejsou členové jejího nejužšího vedení v tomto směru zcela jednotní. Lépe řečeno, jeden představitel Fedu s takovým postojem zásadním způsobem nesouhlasí. Jeffrey Lacker, prezident richmondského Fedu, dnes vyjádřil přesvědčení, že sazby je třeba zvýšit již v příštím roce.
„Ekonomika mírně roste a inflace je blízko stanovenému 2procentnímu cíli,“ argumentuje Lacker na webu richmondského Fedu. Uvádí přitom, že nesouhlasí s rozhodnutím měnové autority, která v tomto týdnu znovu přislíbila ponechat sazby blízko nule minimálně do závěru přespříštího roku. Lacker byl na březnovém zasedání jediným, kdo zvedl ruku proti tomuto rozhodnutí, stejně jako již v lednu. Tento jestřáb se domnívá, že vzhledem k pokračujícímu oživování ekonomického růstu bude třeba zvýšit sazby dříve a udržet tak inflační tlaky pod kontrolou.
Ceny průmyslových výrobců ve Spojených státech zaznamenaly v únoru nejvýraznější růst za posledních pět měsíců a s růstem nákladů vstupů se potýkají také výrobci ve státě New York, vyplývá z čerstvých dat. Růst cen žene do velké míry vysoká cena ropy a paliv, která spouští obavy ze zbrždění ekonomického oživování. Ačkoli inflační tlaky zatím zůstávají pod kontrolou, při pokračujícím trendu by mohly změnit směr uvažování Fedu, spekulují analytici.
Ačkoli růst ekonomiky v prvním čtvrtletí pravděpodobně výrazněji nepřesáhne 2 procenta, vyvíjí se obstojným tempem. Vzhledem ke hrozbě, kterou pro míru inflace představují rostoucí ceny ropy, dostává se závazek Fedu k neměnné monetární politice, či dokonce dalšímu uvolňování, pod tlak, komentuje analytik Rob Carnell. Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 2,9 procenta, jádrový ukazatel (bez jídla a energií) pak o 2,2 %. „Neočekáváme, že by se zde růst zastavil, z našich modelů vyplývá další růst jádrové inflace na 2,7 až 2,8 %, než se stabilizuje,“ dodává Carnell.
Analytik Bank of Tokyo Derek Halpenny, poukázal na jestřábí stanovisko Jeffreyho Lackera s tím, že trhy se k němu čím dál více nachylují a v takovém případě lze očekávat tlaky na oslabení eura vůči dolaru. Podle CNBC očekávají analytici postupný konec býčího trhu na amerických dluhopisech, právě vzhledem k obavám z růstu inflace, které budou tlačit na Fed, aby svůj slib extrémně uvolněných měnových podmínek porušil. Ne všichni jsou nicméně v otázce očekávání inflačních tlaků zajedno. Například podle analytiků ústavu Capital Economics se index spotřebitelských cen sesune do konce roku zpět k 2procentní úrovni.
Proti stanovisku Fedu, podle něhož je inflace v posledních měsících, navzdory zvyšujícím se cenám ropy a benzinu, utlumená, se postavil mimo jiné investiční guru a šéf dluhopisového fondu PIMCo Bill Gross. Ten v rozhovoru pro CNBC řekl, že vývoj růstu cen v USA už není stejný, jako byl dosud. A pokud Fed tvrdí opak, pak podle Grosse jen s někým hraje hru.
Podle některých komentátorů si Fed stále ještě ponechává otevřená vrátka pro v pořadí již třetí kolo kvantitativního uvolňování přezdívané QE3, když označil míru nezaměstnanosti za stále „zvýšenou“ a navíc varoval před „riziky na dolní straně“ v případě růstu největší ekonomiky světa. „Způsob, jakým bylo to prohlášení napsáno, byl zvolen s cílem ponechat si otevřené možnosti do budoucna. Co se nám snažili říci, bylo: Zatím neměňte očekávání ohledně vývoje nastavení měnové politiky, protože my nejsme ještě připraveni prohlásit, že se věci změnily dost na to, aby už nebyl potřeba žádný další stimul,“ vysvětlil slova Fedu Stephen Stanley, hlavní ekonom Pierpont Securities.
(Zdroj: CNBC, Bloomerg, Fed)