Čína kvůli sporům o ceny výrazně zredukovala dovoz ropy z Íránu. V březnu zaznamenal čínský import 50% meziroční propad, což je letos zatím největší pokles. Na Teherán přitom tlačí i Západ, který kvůli pochybnostem o cílech íránského jaderného programu na zemi uvalil ropné embargo, jež by mělo začít platit v červenci.
Zostření sankcí schválily EU a USA v letos lednu. Podle nových opatření je také zakázán jakýkoliv platební styk či obchody s finančními institucemi či společnostmi spolupracujícími s íránskou centrální bankou, dále je zakázán dovoz, nákup i transport íránské ropy a ropných produktů. Washington poté zahájil mohutný tlak na hlavní dovozce íránské ropy, aby se k sankcím připojili.
Podle oficiálních dat není Čína jedinou zemí, která dramaticky snižuje dovoz íránského černého zlata. Březnové statistiky ukazují 40% meziroční pokles u dodávek do Jižní Koreje. Její chování motivuje snaha vyhnout se americkým sankcím, které od léta postihnou i ty firmy a banky, které s Íránem obchodují dál. Japonsko, jež si již výjimku ze sankcí zajistilo, razantně omezilo import v dubnu.
Tradičním odběratelem íránské ropy je Asie, kde mezi hlavní zákazníky patří Indie, Čína, Japonsko a Jižní Korea. Se zesílením sankcí roste v ropném mixu asijských velmocí podíl ostatních zemí Perského zálivu, hlavně Saúdské Arábie, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů. V březnu Írán vyvážel v průměru 2,3 mil. barelů ropy denně.
Až dosud byla největším odběratelem íránské ropy s 20% podílem právě Čína, ale její státní koncerny od začátku roku objednávky zredukovaly, jelikož se s Národní íránskou ropou korporací (NIOC) nemohou shodnout na cenách a podmínkách plnění kontraktů. Za první kvartál letošního roku se čínské importy v meziročním srovnání snížily o třetinu, přičemž hlavní podíl na redukcích měl gigant Sinopec. Trend by měl podle obchodníků pokračovat i v dubnu.
(Zdroj: Reuters, ČTK)