Evropští činitelé zvažují, zda Španělsku nenabídnou preventivní úvěrovou linku, která by šla přes evropský záchranný fond a která by pomohla stabilizovat španělský bankovní sektor. Píše to německý list Die Welt v článku, který se objeví v jeho středečním vydání. Výňatky z něj list už dnes večer poskytl agenturám.
"Španělsko by mohlo žádat o preventivní pomoc ještě před volbami v Řecku a předtím, než předloží zprávu o stavu svých bank," píše se ve zprávě, z které cituje agentura Reuters. List se odvolává na několik zdrojů, žádný z nich ale neidentifikoval. Opakované parlamentní volby v Řecku se budou konat 17. června.
Zpráva také uvádí, že úvěrová linka by dala Španělsku možnost pokusit se získat finanční zdroje na rekapitalizaci bank i bez pomoci ostatních. Pokud by země neuspěla, až potom by se mohla obrátit s žádostí o pomoc na ostatní země.
Dva zdroje ze španělské vlády ale dnes popřely, že by Španělsko potřebovalo nebo chtělo od Evropského fondu finanční stability (EFSF) nebo od Mezinárodního měnového fondu preventivní úvěrovou linku.
Ministři financí nejvyspělejších zemí světa G7 se dohodli, že proti dopadům problémů, s nimiž se potýká Řecko a Španělsko, budou bojovat společnými silami. Žádná konkrétní opatření ale nepřijali. Po mimořádné telekonferenci věnované eurozóně to řekl japonský ministr financí Džun Azumi. Americké ministerstvo financí sdělilo, že se hovořilo také o postupu k vytvoření fiskální unie v Evropě, do nadcházející schůzky G20 v Mexiku se ale od G7 zřejmě nedá nic očekávat.
"Ministři (financí) a guvernéři (centrálních bank) zemí G7 posuzovali vývoj v globální ekonomice a na finančních trzích, stejně jako možnosti, jimiž mohou za pomoci politických opatření na současný vývoj reagovat," stojí ve zprávě amerického ministerstva. Jednání mělo soukromý charakter, žádný oficiální výstup z něj nebyl zveřejněn.
Ministerstvo nerozvádělo, zda se mezi evropskými lídry rýsuje konsenzus ohledně nějakého konkrétního plánu, a nepotvrdilo ani, zda bude G7 proti krizi v eurozóně postupovat společně. Ministerstvo připomnělo, že myšlenku finanční a fiskální unie prosazuje Evropská centrální banka (ECB), která chce, aby ji zvážili i lídři eurozóny.
Ve Spojených státech panují obavy, že krize v eurozóně by mohla ohrozit zatím stále ještě křehké oživení americké ekonomiky. Administrativa prezidenta Baracka Obamy uvedla, že Evropská unie musí učinit další kroky, jimiž by trhy přesvědčila, že udělala dost na to, aby se s finančními problémy vypořádala.
Ministři G7 se podle amerického ministerstva dohodli, že budou vývoj na trzích podrobně sledovat. Poznatky by mohli vyhodnotit na schůzce G20, která se bude 18. a 19. června konat v mexickém Los Cabos.
"Myslím, že je zcela zjevné, že problémy Evropy musí řešit především Evropa. Samozřejmě ale žijeme ve vzájemně propojeném světě a Evropa vyhlídky globální ekonomiku ovlivňuje; Evropa je zjevně klíčovým rizikovým faktorem," řekl Mark Sobel z ministerstva financí USA. Podobně telekonferenci činitelů G7 hodnotili i Kanaďané, jejichž stanovisko bylo téměř identické s tím americkým.
Azumi svým kolegům podle agentury Reuters řekl, že Japonsko se obává dopadů krize na svou ekonomiku. Projevy krize vidí například v růstu kurzu japonského jenu a naopak v propadu cen akcií.
Azumi členy G7 vyzval, aby potvrdili dohodu z loňského září, podle které nadměrné výkyvy kurzů měn poškozují ekonomiku. Chtěl také slyšet, že stále platí dohoda o spolupráci v měnových otázkách, která se uplatní, pokud se to ukáže jako potřebné. Naznačil tak, že Tokio je připraveno proti silnému kurzu jenu intervenovat.
Skupinu G7 tvoří USA, Japonsko, Kanada, Německo, Francie, Itálie a Velká Británie. Dlouho to byla platforma pro řešení klíčových záležitostí globálního významu, postupně ji ale nahrazuje platforma G20. To je skupina 20 vyspělých a rozvíjejících se ekonomik, do které vedle G7 patří i rychle rostoucí země jako je Brazílie, Rusko, Indie nebo Čína.