Ratingová agentura Fitch dnes srovnala krok s Moody’s a S&P a také snížila rating Kypru do nejrizikovějšího pásma přezdívaného „junk“. Důvodem snížení ratingu na „BB+“ z „BBB-“ bylo podle dnešní zprávy agentury navýšení odhadu nutné finanční pomoci bankám. Nejstarší řecky psaný deník v zemi jménem Phileleftheros očekává, že země již zítra požádá eurozónu o finanční pomoc.
Zatímco v lednu letošního roku agentura Fitch očekávala, že Kypr bude muset bankovní sektor podpořit finanční pomocí ve výši 1,8 miliardy eur, tedy asi desetinou tamního hrubého domácího produktu, dnešní zpráva hovoří již o 4 miliardách eur, což již odpovídá 23% ročního výkonu této malé ekonomiky.
„Velká většina tohoto nárůstu je sice důsledkem ztrát vzešlých z propojení kyperských bank s Řeckem, nicméně podíl špatných úvěrů bank v domácím prostředí také za poslední rok značně vzrostl spolu s tím, jak s kontrakcí ekonomiky Kypru a růstem nezaměstnanosti,“ uvádí dnešní zpráva agentury Fitch. Dodává, že i kdyby Řecké zůstalo v eurozóně, ponesou kyperské banky významné ztráty plynoucí z dalšího poklesu řecké ekonomiky ve střednědobém horizontu a zhoršení domácí kvality úvěrů.
Fitch dodává, že i současný odhad nákladů na sanaci bankovního sektoru je zatížen značnou měrou nejistoty. Navíc soudí, že s ohledem na omezenou schopnost financování z privátního sektoru bude refinancování bank muset proběhnout z veřejných rozpočtů. „Rozpočtové náklady pomoci bankám by mohly dosáhnout až 6 miliard eur, což by znamenalo nárůst zadlužení nad 100 procenta HDP proti našemu předchozímu odhadu na úrovni 88 procenta HDP,“ vypočítává Fitch. V roce 2010 vzrostl veřejný dluh na 61,5 procenta, aby loni dále vyskočil až na 71,6 procenta HDP.
V případě, že by Kypr opravdu měl nalít do svých bank 6 miliard eur, odpovídala by tato kapitálová injekce více než třetině výkonu tamní ekonomiky (34,5 procenta HDP). Země proto podle informovaných zdrojů již v posledních týdnech shání peníze, kde se dá. Bude si tak podle Fitch muset půjčit od EFSF peníze k rekapitalizaci bank a od Ruska bude potřebovat bilaterální úvěr ke krytí rozpočtových deficitů do konce příštího roku.
Výhled nového ratingu "BB-" je negativní, což znamená, že jej Fitch může v dalších dnech ještě snížit. Kypr totiž sám už dříve avizoval, že krizi v bankovním sektoru musí řešit bezodkladně. Snížením hlavního ratingu Kypru se Fitch přidala k ostatním dvěma velkým agenturám, tedy Standard & Poor's a Moody's Investors Service. Ty už rating Kypru ve spekulativním pásmu mají.
Vysoce postavený kyperský úředník minulý týden pro agenturu Reuters uvedl, že Kypr odeslal Rusku žádost o bilaterální finanční pomoc. Poradce guvernéra ruské centrální banky Pavel Medveděv již dříve uvedl, že Rusko je připraveno poskytnout zadluženému Kypru novou půjčku až pět miliard eur.
Dnes navíc agentura Bloomberg přinesla zprávu o tom že Neoklis Sylikiotis, kyperský ministr průmyslu, obchodu a turismu vyrazil na návštěvu do Číny, kde hodlá prozkoumat možnost získání úvěrů od této asijské velmoci. O půjčce z Ruska nebo Číny k financování schodku Nikósie uvažuje proto, že obdobná pomoc od EU by byla provázena přísnými podmínkami. Naopak pomoc EFSF bankám by ve světle nedávné dohody EU se Španělskem na takové podmínky vázána zřejmě nebyla.
Deník Phileleftheros, který již pátek avizoval downgrade od agentury Fitch tvrdí, že bez ohledu na výsledek jednání o úvěru od Ruska Kypr stejně požádá eurozónu o záchrannou půjčku, a to již zítra - v úterý 26. června. Deník uvádí, že by rozsah pomoci měl dosahovat 6 miliard eur, ačkoliv dřívější agenturní zdroje tvrdily, že Evropská unie tlačí na Kypr, aby přijal program vnější finanční pomoci v rozsahu 10 miliard eur. V případě, že by na žádost o záchrannou finanční půjčku opravdu došlo, stal by se Kypr již pátou podporovanou zemí eurozóny.
Ekonomové i někteří představitelé středomořského ostrova již několik měsíců varují, že vnější pomoc pro Kypr může být nevyhnutelná. Vedle problémů bankovního sektoru stojí také škody po loňském výbuchu v hlavní elektrárně ostrova. Samotný kyperský prezident Demetris Christofias před třemi týdny uvedl, že nemůže vyloučit, že jeho země bude muset požádat o finanční pomoc kvůli napojení svých bank na dluh Řecka, ačkoliv tehdy dodal, že „to zatím není hotová záležitost“. Kyperský ministr financí Vasos Siarlis potom před dvěma týdny před novináři naznačil, že jeho země možná nebude mít jinou možnost, než požádat o pomoc. "Je to naléhavé. My jsme si vědomi, že rekapitalizace bank musí být dokončena do 30. června. Zbývá tedy už jen pár dní," řekl ministr v půlce června.
O prohlubující se krizi na Kypru budou dnes odpoledne mimořádně jednat předáci tamních politických stran. Oznámila to kancelář kyperského prezidenta Demetrise Christofiase. Političtí vůdci budou diskutovat zejména o tom, zda by měla země přijmout finanční pomoc od Evropské unie, nebo se po úvěrech poohlédnout jinde. Zdroj z vlády agentuře Reuters řekl, že prezident Christofias chce před konečným rozhodnutím žádost o finanční pomoc konzultovat šéfy politických stran. To naznačuje, že rozhodnutí padne už brzy.
(Zdroj: Fitch, Bloomberg, Reuters, Phileleftheros)