Česko už nepočítá s uhelnými elektrárnami a teplárnami, které vyrábějí energii s velkými ztrátami a emisemi. Podle Státní energetické koncepce by měly být do deseti let odstaveny, neefektivní výrobce chce navíc stát trestat zvláštními příplatky.
Velké uhelné elektrárny a teplárny, které vyrábějí energii s velkými ztrátami a emisemi, budou do deseti let odstaveny. Počítá s tím návrh Státní energetické koncepce.
Účinnost mnohých velkých uhelných elektráren a tepláren se v Česku totiž pohybuje kolem dvaceti procent. Osmdesát procent uhlí, které ve svých kotlích spálí, tak proženou bez užitku komínem. To je podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Pavla Šolce, který za návrh koncepce odpovídá, nepřijatelné.
Stát dokonce hodlá neefektivní výrobce energie trestat. Poslanci minulý týden schválili zákon, podle něhož budou platit zvláštní příplatky. Teplárny už se s tím smiřují: „Návrh pomáhá potlačovat neúčinnou výrobu elektřiny. Zapůsobí i vyšší podpora kombinované výroby elektřiny a tepla,“ uvedl pro HN předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.
Zatímco dnes se v Česku z uhlí vyrobí asi 60 procent elektřiny, do třiceti let by měl jeho podíl klesnout pod 20 procent. Doplatí na to velké elektrárny a teplárny. Buď se budou muset za miliardy modernizovat, nebo skončí.
Tvůrci koncepce počítají s tím, že hnědé uhlí zdraží, a to až na dvojnásobek současného stavu. „Cena sama vyvine tlak na neefektivní zdroje,“ tvrdí jednatel firmy ENA Vladimír Štěpán, člen Pačesovy komise, která má pro vládu zpracovat úvodní část koncepce.
Šolc do budoucna vůbec nepočítá se stavbou klasických uhelných elektráren s nízkou účinností a vysokými emisemi prachu. „Předpokládáme rychlý útlum již existujících zdrojů tohoto typu, přežít by mohly dva či tři,“ řekl HN.
I když podíl uhlí v české energetice klesne, stát plánuje, že si ponechá k dispozici uhlí za těžebními limity v severních Čechách. Podle Šolce je není v nejbližší době třeba prolamovat, ale uhlí za nimi stát neodepíše – stanou se z nich strategické zásoby.
Konečnou verzi koncepce posoudí vláda v srpnu. Od předchozího návrhu se liší nejen postojem k uhlí, ale i menším důrazem na jadernou energii.
Zatímco v loňské verzi mělo jádro pokrýt až 80 procent výroby elektřiny do roku 2040, současná verze počítá nejvýš s 55 procenty jaderné energie v českém energetickém mixu. Stát tak dostaví Temelín, možná pořídí nové reaktory pro Dukovany, ale další jaderné zdroje se v Česku stavět nebudou.
Související články na IHNED.cz
ČEZ se dohodl s Bruselem. Prodá uhelnou elektrárnu, aby neplatil miliardovou pokutu Těžbu rozšiřovat musíme, abychom udrželi produkci i počet zaměstnanců, říká šéf OKDUhelná válka miliardářů se vyhrocuje. Czech Coal vypověděl smlouvu elektrárně Opatovice