Ruská státní korporace Rostěchnologii má zájem o druhé největší ložisko platiny na světě v zimbabwském Darwendale. Vláda jihoafrického státu, na kterou uvalily sankce EU i USA, se ke vstupu zahraničního investora do těžařského sektoru staví příznivě a výměnou za udělení licence požaduje dodávky ruských bojových vrtulníků, napsal dnes ruský deník Kommersant. Podle listu jsou Rusové na projektu zainteresováni „bez ohledu na vysoká politická a investiční rizika“.
Zdroje z kremelské administrativy Kommersantu sdělily, že společnost Rostěchnolgii si v dubnu pro svůj plán zajistila podporu vládních představitelů v Harare. Prezident Vladimir Putin poté nařídil vypracovat mezivládní dohodu o vzájemné ochraně a podpoře investic mezi oběma zeměmi. Zimbabwské úřady jsou prý ochotné vyměnit práva na dobývání platiny za bojové vrtulníky. Partnerem Rostěchnologií by se mohl stát ruský koncern Metalloinvest miliardáře Ališera Usmanova. Ten se sice těžbou primárně nezabývá, má už ale licenci na rozvoj naleziště mědi v Rusku a připravuje projekt na získávání zlata z rudy dobyté na dně oceánu u břehů Papui-Nové Guinei.
Ložisko v údolí Darwendale na jihovýchodě Afriky je s prokázanými zásobami platiny v rozsahu 19 tun druhým největším na světě. Dalších kovů (palladium, zlato, nikl a měď) a platiny v rámci předpokládaných zásob by v nalezišti mohlo být na 755 tun. Náklady na vybudování dolu a těžbu pro období 40 let životnosti projektu jsou odhadovány na 2,8 mld. USD. Hlavní část kapitálových výdajů, kolem 2 mld. USD, podle expertů padne na stavbu zpracovatelského závodu, přičemž roční produkce se odhaduje na 600 tisíc uncí platiny (Norilsk Nikel, jeden z vedoucích hráčů na globálním trhu, loni dodal kolem 700 tisíc uncí). Při současných cenách vzácného kovu by se investice měla vrátit do pěti až šesti let.
Při realizaci projektu budou muset lidé z Rostěchnologií nejen navigovat v nepřehledných a často nebezpečných vodách zimbabwské politické scény, ale také se vypořádat s konkurencí ze samotného Ruska. Licenci na těžbu v Darwendale totiž v roce 2006 získala společnost Ruschrome Mining, společný podnik (50-50) zimbabwské vlády a ruského Centra obchodní spolupráce s cizími státy. Za tím stojí lidé napojení na investiční holding Renova miliardáře Viktora Vekselberga. Renova se prý už víc jak půl roku aktivně snaží projekt nastartovat, avšak vyjednávání se zimbabwskými úřady podle všeho vázne. K domluvě zatím nedošlo ani mezi ruskými konkurenty.
Podle listu Kommersant jsou případy provázání činnosti ruských ropných společností s dodávkami zbraní řídké, ale občas se vyskytnou. Například začátkem minulé dekády v Súdánu za takových podmínek působila Slavněfť, v Alžírsku zase . Občas šlo o čistý barterový obchod. Indonésie si od Moskvy v roce 2003 koupila stíhací letouny za 200 mil. USD, přičemž většina sumy byla splacena formou dodávek palmového oleje, kávy a kakaa. Velké zbrojní kontrakty podpořily přítomnost ruských ropných koncernů ve Venezuele.
(Zdroje: Kommersant, Bloomberg)