Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Španělsko poprvé připouští: Můžeme potřebovat mezinárodní pomoc. 300 miliard eur, tvrdí zdroje

Španělsko poprvé připouští: Můžeme potřebovat mezinárodní pomoc. 300 miliard eur, tvrdí zdroje

27.7.2012 14:11, aktualizováno: 27.7. 15:40

Aktualizováno

Španělsko poprvé přiznalo, že by mohlo potřebovat mezinárodní finanční pomoc, pokud se mu nepodaří snížit náklady na obsluhu dluhu. Řekl to zdroj agentury Reuters, podle něhož španělský ministr hospodářství Luis de Guindos hovořil o částce 300 miliard eur. Zmínil ji v úterý na schůzce s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem. 

"De Guindos hovořil o částce 300 miliard eur pro celý (záchranný) program. Myšlenka záchrany hned teď ale nevyhovuje Německu," řekl zdroj. Diskuze je tím podle něj zřejmě ukončena do doby, než bude plně funkční stálý záchranný fond eurozóny, takzvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM). To bude zřejmě až v září. "Nic se nestane do doby, než bude fungovat ESM. Až to bude, uvidíme, jak vysoké náklady na obsluhu dluhu Španělsko platí. Pak se k té otázce možná vrátíme," dodal zdroj. 

Oficiální představitelé Španělska ale zatím úvahy o přímé zahraniční pomoci odmítají. Madrid už mnohokrát uvedl, že nepůjde cestou Portugalska, Irska a Řecka a o zahraniční finanční pomoc žádat nebude. "Takový záměr my důrazně odmítáme. Takovou možností jsme se nezabývali, ani jsme o ní nejednali," sdělila dnes mluvčí španělské vlády na dotaz, aby se k informacím zdroje vyjádřila. 

Španělsko by se tak stalo čtvrtou a zdaleka největší zemí eurozóny, která si neví rady s dluhy. Před ním už o finanční pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu požádaly Řecko, Irsko a Portugalsko. Španělsko je pod značným tlakem, neboť výnosy dluhopisů jsou na rekordech, a to včetně těch krátkodobých. V době úterní schůzky ministrů Španělska a Německa vystoupaly výnosy španělských dluhopisů nových maxim, když 10letý výnos vyskočil na úroveň 7,64 procenta, která není udržitelná dlouhodobé financování země na trhu. O pokles výnosu zpět pod 7procentní hranici se postaral šéf ECB Mario Draghi svým následně hojně citovaným výrokem, že ECB učiní vše potřebné, aby eurozónu zachránila. 

Tento Draghiho úspěšný pokus o zlepšení sentimentu na trzích je zatím největším signálem, že vrcholní představitelé se snaží scénáři záchrany španělských veřejných financí, k němuž mohou zemi dohnat nervózní investoři, zabránit. Podle značné části ekonomů a analytiků tímto silným výrokem, který vzbudil značná očekávání investorů, zahnal Draghi sám sebe do kouta, vmanévroval se do extrémně obtížné situace.

ESM by měl začít fungovat v polovině letošního září a mít celkovou kapacitu 500 miliard eur. Pokud bude Madrid nucen o pomoc požádat, pak částka, kterou bude čerpat, půjde nad rámec 100 miliard eur vyčleněných na pomoc španělským bankám. Zvažovaná částka čerpání by tak snížila zdroje eurozóny prakticky na minimum, což mimo jiné rozvířilo diskuze o tom, že by fond ESM mohl získat bankovní licenci a čerpat tak peníze přímo od ECB. Krok se líbí Francii, naopak ECB a Německo i Finsko a Nizozemsko jsou zatím proti. Otázkou tak zůstává, jak by ESM v praxi Španělsku peníze zajistil, pokud bude třeba. "Není to náhoda, že Ewald Nowotny (rakouský člen vedení ECB) myšlenku (bankovní licence pro ESM) zmínil - testoval tak trhy. A následné ticho od oponentů bylo vypovídající. Němci zřejmě obrací, protože mají strach a mají k němu dobrý důvod," nechal se slyšet jeden ze zdrojů Reuters.

Zatímco o nutnosti záchrany španělských financí se prakticky s jistotou hovoří v médiích již pár týdnů, jiného názoru je ekonom Jim O’Neill z vedení Goldman Sachs. „Není mi jasné, proč by Španělsko potřebovalo přímou pomoc, obzvlášť od MMF; není mi jasné, proč je MMF do věci takto zapletený,“ řekl ekonom. Eurozóna jako region nemá deficit běžného účtu platební bilance a účelem MMF je zajišťovat finance zemím s těmito deficity, argumentuje. Španělsko je podle něj obětí situace na trhu. „Nemyslím, že by to byl v jádru problém Španělska, jde jen o poslední součást řetězu – je to sám systém, který se rozpadá.“

Co do plnění kritérií eurozóny doposud, je na tom Španělsko lépe než Francie nebo Německo, stahuje ho však totální ztráta důvěry v systém a absolutní vymizení loajálních investorů do dluhopisů, uvedl také O’Neill. Zatímco Řecko, Irsko i Portugalsko po dosažení 7% výnosů u svých dluhopisů musely bezprostředně zažádat o finanční pomoc, Španělsko je schopno na těchto úrovních fungovat ještě klidně dva roky, domnívá se ekonom.

(Zdroj: Reuters, čtk, CNBC)


Čtěte více:

ECB: Záchranný fond eurozóny by mohl dostat bankovní licenci
25.7.2012 10:11
Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který plní roli stálého záchr...
Připravují centrální banky mohutnou ofenzívu? Draghi naznačil, že ano... nejsou ale již nástroje vyčerpány?
26.7.2012 17:54
Klíčové americké akciové indexy jsou od začátku tohoto měsíce téměř be...
Zahnal šéf ECB Draghi sám sebe do kouta?
27.7.2012 12:21
Evropská centrální banka udělá cokoli v rámci svého mandátu, aby zabrá...

Váš názor
  • řekl zdroj
    27.7.2012 16:13

    a co to bylo za zdroj? Aby to nebyl třeba číšník, co při schůzce podával kafe a zaslechl dvě slova.. to, že se ve Španělsku něco děje pozná každý, stačí tam zajet na dovolenou (nemyslím barcelonu nebo madrid), všude jsou vidět města duchů, nové silnice po kterých nejezdí auta, nová obchodní centra bez zákazníků apod. "anomálie".. dyť to každej víme, prachy sou tam draze zabetonovaný, v podstatě uprostřed pouště. Kradlo se tam za bílého dne.. párty byla jen, jak už to ve světě bývá zvykem, pro několik vyvolených. 99% lidí za ten bordel nemůže
    bob
  • Jantaři
    27.7.2012 14:20

    Kdy jim to sakra dojde, holt vyhlásí státní bankrot, dluhopisu škrtnou bud uplně a nebo na 1/3 a můžou začit makat. Kdyby to udělali Řekové před 3 lety nemuseli být tam kde jsou dnes (stejně to udělali ale pozdě).
    Mike
    • Re: Jantaři
      27.7.2012 14:46

      Ber to tak, že španělé vyhlásí státní bankrot za 2 roky a nikoliv za 5 let. Tzn., že nadělají méně škod... i tak se to dá z intervalu 5 let hodnotit jako "včas":-))
      Jesse
Aktuální komentáře
20.5.2018
14:19Víkendář: Po Američanech se čínskému tlaku začíná bránit i Evropa
10:50PŘIVÁDÍME: Nokia. Nová technologie a geopolitické obavy vytvářejí investiční příležitost
19.5.2018
14:37Víkendář: Jak vidí současnou americkou a globální realitu bývalý šéf CIA
10:07PŘIVÁDÍME: Volvo. Výrobce nákladních aut odměňuje štědře
18.5.2018
22:01Poklidný závěr týdne na amerických trzích
19:31Vrací se Marxova doba?
18:28PŘIVÁDÍME: Skanska. Stabilní akcie s lákavou dividendou
17:06František Kronus: Evropská dluhová krize II?
17:05Koruna zakončuje týden oslabením, euro nepotěšil italský vládní program  
17:00Prahu táhl dolů tabák. V USA září Bioblast Pharma  
16:29Technická analýza: Výnosy dolaru tlačí korunu dolů
15:47Akcionáři schválili v Kofole rekordní výplatu dividend
15:02Perly týdne: Ekonomika bude dál šlapat, Tesla bez 10 miliard dolarů ne
14:22V ospalé Praze lehce ční Philip Morris, červené Evropě by mohly pomoci pozitivně naladěné USA
14:15Applied Materials po rozpačitém výhledu drží divokou kartu (komentář analytika)  
13:48Reuters: Oživení půjček otevírá novou kapitolu pro maďarské banky
13:22Příští lídři Itálie. Dokážou ji vést? A co na to trhy?
12:08Čína má prý pro Trumpa návrhy, jak na zlepšení obchodní bilance
10:33Jak autoritářská vláda v Maďarsku vyhnala Sorose z Budapešti
10:30Italská vláda dohodnuta, ale euro se drží. Koruna koriguje ztráty  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data