Španělsko poprvé přiznalo, že by mohlo potřebovat mezinárodní finanční pomoc, pokud se mu nepodaří snížit náklady na obsluhu dluhu. Řekl to zdroj agentury Reuters, podle něhož španělský ministr hospodářství Luis de Guindos hovořil o částce 300 miliard eur. Zmínil ji v úterý na schůzce s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem.
"De Guindos hovořil o částce 300 miliard eur pro celý (záchranný) program. Myšlenka záchrany hned teď ale nevyhovuje Německu," řekl zdroj. Diskuze je tím podle něj zřejmě ukončena do doby, než bude plně funkční stálý záchranný fond eurozóny, takzvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM). To bude zřejmě až v září. "Nic se nestane do doby, než bude fungovat ESM. Až to bude, uvidíme, jak vysoké náklady na obsluhu dluhu Španělsko platí. Pak se k té otázce možná vrátíme," dodal zdroj.
Oficiální představitelé Španělska ale zatím úvahy o přímé zahraniční pomoci odmítají. Madrid už mnohokrát uvedl, že nepůjde cestou Portugalska, Irska a Řecka a o zahraniční finanční pomoc žádat nebude. "Takový záměr my důrazně odmítáme. Takovou možností jsme se nezabývali, ani jsme o ní nejednali," sdělila dnes mluvčí španělské vlády na dotaz, aby se k informacím zdroje vyjádřila.
Španělsko by se tak stalo čtvrtou a zdaleka největší zemí eurozóny, která si neví rady s dluhy. Před ním už o finanční pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu požádaly Řecko, Irsko a Portugalsko. Španělsko je pod značným tlakem, neboť výnosy dluhopisů jsou na rekordech, a to včetně těch krátkodobých. V době úterní schůzky ministrů Španělska a Německa vystoupaly výnosy španělských dluhopisů nových maxim, když 10letý výnos vyskočil na úroveň 7,64 procenta, která není udržitelná dlouhodobé financování země na trhu. O pokles výnosu zpět pod 7procentní hranici se postaral šéf ECB Mario Draghi svým následně hojně citovaným výrokem, že ECB učiní vše potřebné, aby eurozónu zachránila.
Tento Draghiho úspěšný pokus o zlepšení sentimentu na trzích je zatím největším signálem, že vrcholní představitelé se snaží scénáři záchrany španělských veřejných financí, k němuž mohou zemi dohnat nervózní investoři, zabránit. Podle značné části ekonomů a analytiků tímto silným výrokem, který vzbudil značná očekávání investorů, zahnal Draghi sám sebe do kouta, vmanévroval se do extrémně obtížné situace.
ESM by měl začít fungovat v polovině letošního září a mít celkovou kapacitu 500 miliard eur. Pokud bude Madrid nucen o pomoc požádat, pak částka, kterou bude čerpat, půjde nad rámec 100 miliard eur vyčleněných na pomoc španělským bankám. Zvažovaná částka čerpání by tak snížila zdroje eurozóny prakticky na minimum, což mimo jiné rozvířilo diskuze o tom, že by fond ESM mohl získat bankovní licenci a čerpat tak peníze přímo od ECB. Krok se líbí Francii, naopak ECB a Německo i Finsko a Nizozemsko jsou zatím proti. Otázkou tak zůstává, jak by ESM v praxi Španělsku peníze zajistil, pokud bude třeba. "Není to náhoda, že Ewald Nowotny (rakouský člen vedení ECB) myšlenku (bankovní licence pro ESM) zmínil - testoval tak trhy. A následné ticho od oponentů bylo vypovídající. Němci zřejmě obrací, protože mají strach a mají k němu dobrý důvod," nechal se slyšet jeden ze zdrojů Reuters.
Zatímco o nutnosti záchrany španělských financí se prakticky s jistotou hovoří v médiích již pár týdnů, jiného názoru je ekonom Jim O’Neill z vedení Goldman Sachs. „Není mi jasné, proč by Španělsko potřebovalo přímou pomoc, obzvlášť od MMF; není mi jasné, proč je MMF do věci takto zapletený,“ řekl ekonom. Eurozóna jako region nemá deficit běžného účtu platební bilance a účelem MMF je zajišťovat finance zemím s těmito deficity, argumentuje. Španělsko je podle něj obětí situace na trhu. „Nemyslím, že by to byl v jádru problém Španělska, jde jen o poslední součást řetězu – je to sám systém, který se rozpadá.“
Co do plnění kritérií eurozóny doposud, je na tom Španělsko lépe než Francie nebo Německo, stahuje ho však totální ztráta důvěry v systém a absolutní vymizení loajálních investorů do dluhopisů, uvedl také O’Neill. Zatímco Řecko, Irsko i Portugalsko po dosažení 7% výnosů u svých dluhopisů musely bezprostředně zažádat o finanční pomoc, Španělsko je schopno na těchto úrovních fungovat ještě klidně dva roky, domnívá se ekonom.
(Zdroj: Reuters, čtk, CNBC)