Klíčové americké akciové indexy jsou od začátku tohoto měsíce téměř beze změny a ty evropské jsou dokonce mírně v plusu. Investoři tak úspěšně strávili spoustu negativních makrodat či dokonce výrazné zvýšení šancí na to, že Španělsko se stane již čtvrtou evropskou zemí, která bude potřebovat plnohodnotnou finanční pomoc. Výsledková sezóna sice zatím vypadá opět slušně, ale za relativně solidní výkonností trhů v posledních týdnech jednoznačně stojí spekulace o tom, že centrální banky přispěchají na pomoc zjevně zpomalující globální ekonomice.
Ještě před pár dny obraceli investoři své naděje především směrem k Fedu, ale po dnešních komentářích šéfa ECB se výrazně zvýšily šance na určitý druh akce i v Evropě. Mario Draghi dnes v Londýně uvedl: „ECB je pro záchranu eura připravena udělat cokoliv, co bude potřeba“. Analytici se z projevu Draghiho soustředili na varování, že ECB se musí potýkat s finanční fragmentací a tyto problémy řešit, což byl hlavní argument pro spuštění programu, v rámci kterého ECB v květnu 2010 a srpnu 2011 nakupovala vládní dluhopisy ohrožených zemí na sekundárním trhu.
S tím, jak se v srpnu blíží páté výročí začátku finanční krize, centrální bankéři z Fedu, ECB a britské BoE se během příštího týdne sejdou k jednání o dalších měnových nástrojích, které by mohly použít pro podporu globálního růstu, který v posledních měsících zpomaluje navzdory úrokovým sazbám blízko nuly a bilionům dolarů likvidity dodaným na trhy. Nathan Sheets, šéf pro mezinárodní ekonomiku v , to komentoval slovy: „Centrální banky neustále zvažují další varianty, jak podpořit své ekonomiky, a dostat úvěry do rohů ekonomiky, které je potřebují, ale nových úvěrů se jim nedostává“.
Jeden z nástrojů, který mimo jiné zvažují, je i záporné úročení úložek komerčních bank u centrální banky. John Stopford, šéf pro obchodování s dluhopisy v Investec Asset Management, se domnívá, že centrální banky se budou i nadále snažit nějakým způsobem uvolňovat měnovou politiku, a tak doporučuje svým klientům nákup tradičních bezrizikových instrumentů, jako jsou americké dluhopisy.
Příští týden ke své pravidelnému jednání zasedne Fed, ale je dost možné, že si ponechá otevřená dvířka a spíše zopakuje slova o připravenosti Fedu jednat v případě potřeby, když Bernanke si zřejmě ponechá důležité rozhodnutí až na zářijové zasedání, když už budou zveřejněna červencová i srpnová data z trhu práce. To hlavní, na co trhy spekulují, je obnovení programu nákupu aktiv tzv. QE3. B. Bernanke si ale dobře uvědomuje, že taková opatření skrývají vysoké náklady, a na červnové konferenci řekl: „Nemyslím si, že by tyto programy měly být spouštěny lehkovážně. Musí existovat přesvědčení, že jsou zapotřebí.“
Dalším nástrojem, ke kterému by Fed mohl sáhnout, je projekce rekordně nízkých sazeb do roku 2015, když v současnosti je v platnosti prohlášení o udržení sazeb do konce roku 2014. Jakékoliv snižování sazeb má však jen omezený dopad na soukromou sféru. Zatímco při nákupu státních dluhopisů dokáže Fed celkem výrazně ovlivnit jejich výnosy směrem dolů, přemítnutí tohoto poklesu do korporátní sféry je mnohem obtížnější. To dokazuje i to, že rozdíl mezi výnosy státních a korporátních dluhopisů se od začátku recese téměř zdvojnásobil.
(Zdroj: CNBC, Bloomberg, Citigroup)