„Diplomacie neuspěla. Dosáhli jsme velmi kritického bodu zlomu, kdy musí být učiněna důležitá rozhodnutí,“ prohlásil na adresu Íránu izraelský velvyslanec ve Washingtonu Michael Oren. Izrael je podle něj připraven zasáhnout íránská jaderná zařízení, i kdyby to znamenalo pouhé pozdržení Teheránu na cestě k získání atomové bomby.
Íránský jaderný program podle Orena „postupuje rychlým tempem“- jak v růstu zásob obohaceného uranu, tak v opatřeních na ochranu klíčových provozů ukrytých v podzemních komplexech. Ty by Íránce mohly ochránit i od ničivých bomb typu bunker buster navržených speciálně pro průnik tlustých plášťů k hluboko pohřbeným cílům.
Zatím nejtěžší bomby GBU-57 o váze 14 tun, údajně schopné proniknout až do hloubky 60 metrů před explozí, získal Pentagon od koncernu v listopadu a nyní jsou v operační pohotovosti. Teherán nedávno oznámil, že některé aktivity spojené s obohacováním uranu přesouvá do lépe chráněné lokace v komplexu Kóm, který je umístěn 90 metrů pod skalnatým podložím. Izrael v roce 2009 od Spojených států získal slabší bomby GBU-28 o váze 2,3 tun. Transakci schválil předchozí americký prezident George W. Bush.
Izrael považuje íránský jaderný program za největší hrozbu pro svoji bezpečnost. Západ Teherán podezřívá, že se snaží vyvinout jadernou zbraň. Írán tvrdí, že jeho jaderný program má jen mírové, energetické účely.
„Jeden, dva, tři roky jsou na Blízkém východě dlouhá doba – podívejte, co se stalo v loňském roce,“ odkázal Oren na události arabského jara, při němž v regionu padlo několik režimů. „Taková jsou pravidla hry v našem sousedství.“
Izraelští představitelé mluví o vojenském zásahu již delší dobu. Nyní jsou jejich slova doprovázena kroky v oblasti civilní obrany. O víkendu byl zprovozněn systém, který prostřednictvím SMS zpráv varuje obyvatele před raketovými útoky. Dále je rozšiřován příděl plynových masek, nedávno zřízené ministerstvo domobrany dostalo před dvěma dny nového šéfa.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Ehud Barak jsou prý "skoro definitivně" rozhodnuti přistoupit k útoku, napsaly minulý týden izraelské deníky Times of Israel a Jediot Achronot.
Americký generál Martin Dempsey, šéf sboru náčelníků štábů, tento týden prohlásil, že izraelský útok by mohl íránský jaderný program zpomalit, avšak ne zničit. Oren s tímto názorem nepolemizuje. Tvrdí ale, že z předchozí izraelské zkušenosti je zdržení lepší než nic.
Historie izraelských náletů na sousedy s jadernými ambicemi mu dává za pravdu. Když izraelské stíhačky v roce 1981 srovnaly se zemí reaktor Osirak v Iráku, domnívali se vojenští experti, že nálet zpozdí irácký jaderný program o rok až dva, uvedl Oren s tím, že nakonec Saddám Husajn jadernou zbraň nikdy nezískal. Podobně tomu bylo se syrským jaderným programem, který Izrael zničil stejným způsobem ještě v zárodku v roce 2007.
Otázkou zůstává, jestli by izraelské vedení o chystaném útoky informovalo americkou stranu. V roce 1981 tomu tak nebylo, v roce 2007 sice obě administrativy intenzivně komunikovaly, avšak povolení k útoku Izraelci nežádali. „Nálet demonstroval ochotu Izraele jednat samostatně,“ napsal ve svých pamětech George W. Bush.
„Jestliže Írán dokáže otestovat jadernou bombu, ceny ropy vyletí nahoru. Vytvoří se atmosféra vážné krize a obav z vojenského zásahu Spojených států a/nebo Izraele, což vyvolá strach z přerušení dodávek a rozsáhlého regionálního konfliktu. Okamžitě bychom byli svědky růstu cen ropy na 150 až 200 USD za barel,“ tvrdí John Kilduff ze společnosti Again Capital.
Ray Carbone obchodující s ropou pro Parmount Options je v hodnocení možných dopadů eskalované krize na Blízkém východě umírněnější. Ropa by podle něj určitě zdražila, avšak rozsah a délka cenového skoku budou záviset na americké odpovědi.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, ČT24, Air Force News Service)