Čtvrtmiliardová armáda migrantů z venkova klíčem k růstu spotřeby v Číně

Růst spotřeby v Číně by mohla výrazně podpořit obrovská masa přistěhovalců z venkova, která každoročně v milionech proudí za prací do měst na východě země, kde ale zatím většinou postrádá přístup k základním sociálním službám typu zdravotního pojištění, uvádí se ve zprávě čínské vlády.

Armáda 230 milionů migrantů je považována za jeden z hlavních motorů druhé největší ekonomiky světa. Avšak kvůli systému registrace domácností chu-kchou, který venkovským přistěhovalcům ztěžuje možnost získat lepší vzdělání nebo kvalitní zdravotní péči, musí udržovat relativně vysoké úspory pro případ nouze, což Pekingu ztěžuje přenesení důrazu z investičně zaměřených prorůstových opatření na růst tažený spotřebou.

Vládní Úřad pro obyvatelstvo a rodinné plánování proto ve své zprávě doporučuje udělit venkovským přistěhovalcům ve městech status trvalého pobytu, čímž by dosáhli na stejná privilegia jako ostatní obyvatelé měst. Spotřebitelsky orientovaný růst ekonomiky je všeobecně považován za stabilnější než orientace na investice, na které čínské vedení spoléhalo doposud. Podle Mezinárodního měnového fondu investičně zaměřený růstový model vyvolává nadbytečné kapacity a neefektivnosti. Spotřeba domácností se na čínském HDP zatím podílí méně než ze 40 %. Ve Spojených státech je to 70 % HDP.

Stěhování do měst probíhá v Číně v dosud nevídaném tempu a rozsahu. Během masivní urbanizace se za posledních třicet let 600 milionů lidí dostalo nad hranici chudoby a z ekonomiky orientované hlavně na export se stala dílna světa. Celkový počet obyvatel žijících v některém z téměř 700 čínských měst loni dosáhl 691 milionů, což při celkové populaci odpovídá zhruba 51% míře urbanizace. Ta se v roce 1990 pohybovala kolem 26 %. Podle prezidenta Čínské geografické společnosti Lu Dadaoa se míra urbanizace z 18 % na 40 % dostala ve Velké Británii za 120 let, ve Spojených státech za 80 let a v Japonsku za 30 let. Číně to trvalo 22 let.

Venkovští přistěhovalci jsou většinou špatně placeni, avšak jejich mzdy v posledních letech rostou dvouciferným tempem. Migranti podle vládní zprávy loni utratili víc jak polovinu těchto nárůstů. Ze statistik také vyplývá, že čím déle se přistěhovalec v daném městě zdržuje, tím víc peněz zde vydává. Jen 23 % migrantů má ve městě pobytu penzijní pojištění, pouhých 13,6 % může spoléhat na podporu pro případ nezaměstnanosti, zdravotní pojištění mají dvě třetiny přistěhovalců.

Průměrný obyvatel města s přístupem k šesti základním sociálním službám utratí o 40 % víc než člověk bez základních sociálních jistot. Podle zprávy bude v roce 2015 v čínských městech žít 250 milionů přistěhovalců z venkova, přičemž velká většina z nich přístup k sociálním službám mít nebude.

Z vládních statistik také plyne, že se blíží bod, od kterého bude počet pracujících obyvatel v Číně klesat. Mělo by ho být dosaženo v roce 2016 na úrovni přesahující miliardu lidí.

(Zdroj: Bloomberg, WSJ, Reuters)